Poslanci chtějí regulovat nonstop zastavárny a sběrny

Návrh vypracovala Ivana Řápková a bývalý ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (oba ODS). Ti chtějí dát volnou ruku obcím, aby tyto podezřelé předměty podnikání mohly samy regulovat, v případě nonstop zastaváren přímo chtějí omezit jejich otevírací dobu.

Bývalá vláda Petra Nečase ještě stačila návrh podpořit. Nyní čeká ve Sněmovně.

Podle opatření, které má mířit proti zlodějům kovů, by obce mohly vyhláškou stanovit místa pro výkupny odpadů a jejich provozní dobu, případně je úplně zakázat. „Dlouholeté zkušenosti ukazují, že výkup odpadů je úzce spojen s trestnou činností. Ve městech se ztrácejí poklopy od kanálů, dopravní značky, ale i části zábradlí nebo plechové ploty,“ uvedla Řápková.

Nyní sběrny povolují krajské úřady. Nově by sběrny musely respektovat případné obecní vyhlášky.

Starostové ODS s iniciativou poslanců souhlasí. „Ve sběrnách končí kradené šrouby od kolejí, dopravní značky i dvířka od veřejného osvětlení,“ řekl primátor Kladna a předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek, který regulaci považuje za správnou.

„To výrazně zasahuje do obecní kasy, ale především v mnoha případech ohrožuje bezpečnost a zdraví obyvatel města,“ uvedl Jiránek.

„Mám osobní zkušenost s nehodou, kdy v Kladně záchranáři vyprošťovali ženu z kanálu nechráněného poklopem. Kriminalita je spojená i s provozem nonstop zastaváren, v nichž končí věci třeba z vykradených sklepů,“ dodal.

Společnou řeč našel i s vedením pražských radnic. „Mám s tím ty nejhorší zkušenosti,“ řekla Právu poslankyně ODS a starostka Prahy 2 Jana Černochová, která iniciativu Řápkové a Chalupy podpoří. „Sběrné suroviny máme v Praze 2 snad ještě z dob Akce Z. Provozovny tohoto typu do centra Prahy nepatří, jejich omezení je v pořádku,“ uvedla Černochová.

Praha 2 za jejího vedení je jedinou městskou částí v Praze, která vystavila červenou veškerému hazardu: podle Černochové se právě tímhle vyřešil problém s nonstop zastavárnami.

„Poté co jsme zrušili herny, tak zastavárny samy odpadly, máme jich teď mnohem méně,“ řekla starostka, která si rovněž podniky tohoto typu spojuje se zločinem. „Není samo sebou, že fungují i v pět ráno,“ míní Černochová.

Podobný názor má i místostarosta Prahy 10 Bohumil Zoufalík, nedávno vyloučený z ODS. „Asi tam nechodí ti, kdo chtějí zastavit svůj televizor. Spíš televizor svého souseda,“ poznamenal Zoufalík.

Městská část Praha 10 nonstop zastavárny v obecních domech neumožnila zřídit. „Nemůžeme ale sáhnout na objekty, které nám nepatří. Pro pravicově smýšlejícího člověka je každá regulace problém, na druhé straně si uvědomuji, že zastavárny jsou problém ještě větší,“ míní Zoufalík.

Své kolegy by podpořil i velký odpůrce regulací všeho druhu, šéf senátorů ODS a teplický primátor Jaroslav Kubera.

„Když obec povolí jen tři provozovny sběrného odpadu, může je snáz kontrolovat, než když jich bude třeba devatenáct,“ uvedl Kubera.

Skeptický je ale k zákazu zastaváren. „Zákon tady ničemu nepomůže, protože ti lidé to vždycky nějak obejdou. To je slepá cesta,“ míní Kubera.

ODS by pro tuto iniciativu mohla najít podporu napříč politickým spektrem.

„Obecně podporujeme právo samospráv regulovat činnosti, které by mohly souviset s narušováním veřejného pořádku. Osobně bych to podpořil, varuji ale před tím, že výkon podnikání je ústavou zaručené právo. Je tady třeba obezřetně našlapovat, aby se tento zákon nedostal do rozporu s ústavou,“ uvedl poslanec TOP 09 a právník Stanislav Polčák.

„Sám za sebe bych byl pro. Je to docela velký zdroj kriminality. Zastavárny určitě a sběrné dvory jsou také problém,“ řekl Právu člen celostátního výboru STAN a starosta obce Ondřejov Martin Macháček.

„Nebráním se tomu, byl bych ochoten o tom diskutovat a případně podpořit. Zdá se mi to pozitivní,“ uvedl místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

Nonstop zastavárny přitom už zákon ošetřuje: v roce 2006 prosadili levicoví poslanci normu, která nařizuje zákazníkům zastaváren prokazovat vlastnictví zastavovaného předmětu v nočních hodinách od 22 do 6 do rána.

Tehdy prezident Václav Klaus zákon z dílny KSČM a ČSSD vetoval, dokonce jej tehdy označil za „nejhorší zákon roku“, který podle něj útočil na svobodu podnikání.

Poslanci jeho veto přehlasovali, sami politici však přiznávají, že zákon v praxi moc nezměnil: jeho obcházení je totiž velmi obtížné kontrolovat.

Veřejná databáze sběren neexistuje, zákony se obcházejí a není zřejmé, kolik sběren funguje v rámci černého trhu.