Článek
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) je na světě více než 300 miliónů lidí, pro které není dýchání bezproblémovou součástí života. Ročně svůj nerovný boj s astmatem prohraje a na jeho následky zemře 250 tisíc lidí.
Astmatem trpí většinou alergici, ale není to tak vždy. Astma totiž může souviset s genetikou, životním prostředím a životosprávou. Počet nemocných v ČR přitom neustále roste, zatímco v roce 1996 byl celkový výskyt astmatu v populaci na úrovni 4 %, v současnosti se pohybuje okolo 8 %. V Česku má astma každé desáté dítě, vyšší výskyt je v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší.
Podle primářky Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice Martiny Vašákové je „náchylnost k alergickým onemocněním skutečně částečně geneticky vázaná čili dědičná. K vývoji onemocnění u jedince ale přispívají nemalou měrou vlivy prostředí, jako je styk s alergeny, infekce, které podněcují 'alergický' typ imunitní odpovědi, pasivní a aktivní kouření, stres”.
Kvalita ovzduší ovlivňuje počet nemocných
Je potvrzeno, že pokud se zvyšuje znečištění ovzduší (velkým problémem je prach), narůstá také počet nemocných astmatem. Velké procento nemocných s chronickým astmatem se tak nachází ve velkých průmyslových aglomeracích, kde je koncentrace škodlivých látek ve vzduchu nejvyšší. Větší počet onemocnění však prokazatelně ovlivňuje také znečištění ovzduší z automobilové dopravy v okolí frekventovaných ulic či vliv kouření.
„Kontakt s cigaretovým kouřem je jedním z významných faktorů pro vznik astmatu a důležitým činitelem pro zhoršování průběhu onemocnění,“ uvedla MUDr. Šárka Křížová z plicní ambulance Nemocnice Mostiště. „Studie potvrzují, že omezení kouření v domácnostech a veřejných prostorách má výrazný vliv na počet akutních záchvatů nemoci u dětí,“ dodala.
Projevy astmatu
Typickými projevy astmatu jsou záchvaty klidové dušnosti většinou spojené s poslechovým vjemem pískotů. „Podkladem obtíží a zvukových fenoménů je zúžení průdušek způsobené stažením jejich hladkých svalů a otokem sliznice. Záchvat může být spuštěn různými podněty, jako jsou alergeny, infekce, chlad, stres, některé léky. Někdy jsou ale projevy astmatu méně typické, kupříkladu pouze suchý kašel, nebo namáhavá dušnost,“ vysvětlila před časem primářka Vašáková.
| Varovné příznaky astmatu |
|---|
| Dechové potíže při tělesné zátěži nebo v klidu, provázené ztíženým průtokem vzduchu do plic. |
| Náhlá dušnost a kašel. Suchý, dráždivý kašel astmatika se často zhoršuje během noci a narušuje jeho klidný spánek. |
| Neustálý suchý kašel, který může být doprovázen i následnou dušností. |
| Dušnost se pozná podle ztíženého výdechu a námahy, kterou činí snaha se znovu nadechnout. Výdech je provázen charakteristickými sípavými či pískavými zvuky. |
| Nepříjemný tlak nebo pocit sevření hrudníku. |
Léčba je celoživotní
Nejvýraznější posun v léčbě astmatu nastal v šedesátých letech, kdy se začaly používat inhalační formy léků. Díky nim se účinná látka dostává cíleně do plic. „Vznik i průběh astmatu a s ním spojených obtíží můžeme z velké části ovlivnit my sami. Máme-li nemoc pod kontrolou, nemusí mít žádný nebo téměř žádný dopad na běžný život,“ řekla Křížová.
Podle ní je velmi důležitá prevence samotného vzniku onemocnění. Pokud je astma zjištěno, pak je nezbytné spolupracovat s ošetřujícím lékařem, dodržovat všechny zásady léčby, správně užívat léky a kontrolovat průběh své nemoci.
