Herečka Helene Joyová: Pořád žiju skromně, šetřím a myslím na zadní kolečka

Nic se nezměnilo, ani když před dvěma roky získala za hlavní ženskou roli v seriálu Durham County cenu Gemini (kanadský ekvivalent americké Emmy), ticho po pěšině je i po několika sériích úspěšných Případů detektiva Murdocha.

„Tak to prostě v Kanadě chodí. Místní média mají zájem jen o slavné americké celebrity, domácí herci jim za to nejspíš nestojí. Kdyby moje role patoložky Julie Ogdenové byla v americkém seriálu, bylo by mě všude plno. Netrápí mě to, ale zdá se mi to přinejmenším zvláštní,“ přiznává herečka, která má za sebou už desetiletou divadelní kariéru v rodné Austrálii.

Na druhou stranu je ráda, že má klid. „Nikdo mě nežádá o autogramy, neběhají za mnou paparazziové, na natáčení mohu jezdit na kole a nic mě nerozptyluje.“

Roky v seriálech byly pro ni náročné. „Pracovní den mi začínal v šest ráno a málokdy jsem se dostala do postele před půlnocí,“ říká Helene, která letos od července natáčí čtvrtou řadu Případů detektiva Murdocha.

V Torontu žila donedávna skromně v půdním bytě a restaurovala starý viktoriánský dům. „Když jsem se do Kanady přistěhovala, nebyly nemovitosti ještě tak drahé, a tak jsem dům koupila jen za 40 tisíc dolarů,“ prozrazuje.

Letos ho výhodně prodala a koupila si pěkné kondominium na známé ulici Queen, zbytek investovala do dalšího bytu. „Matka je realitní agentka a vždycky mi říkala, že jedině nemovitost mi zaručí bezpečí. Jakmile budu mít vlastní dům, budu moci překonat i dobu, kdy jako herečka nebudu v kurzu.

Asi mám nějaké buňky po ní, protože se mi to docela zalíbilo. Dokonce jsem začala přemýšlet o tom, jestli jsem se neminula povoláním, a chtěla jsem s hraním přestat. Vzala jsem si volno, odletěla za matkou a pomáhala jí v byznysu s nemovitostmi,“ vysvětluje.

Obchodnické nadšení jí ale vydrželo jen týden. „Jsem moc ráda, že jsem si jinou práci zkusila. Velice rychle jsem totiž pochopila, že nad herectví není, a od té doby mám i větší štěstí. Dostávám lepší šance, mám i vyšší, šestimístné honoráře. Pořád ale žiju skromně, šetřím a myslím na zadní kolečka. Nemusím se tak poohlížet po nějakém boháči, kterého bych ulovila za manžela,“ dodává s úsměvem ve svých pětatřiceti letech svobodná Helene.

Proč se ale vůbec herečka, která hrála s prestižní divadelní společností Bell Shakespeare v Sydney, v divadle v Melbournu, ve filmu i v televizi, ocitla z rodného Perthu v Torontu? „Měla jsem doma sice práci, ale na vybudování kariéry to nestačilo. Ostatně kvůli tomu opustili Austrálii skoro všichni slavní herci, i můj dnes už nežijící rodák Heath Ledger,“ končí Helene.