Článek
„Díky zvolenému postupu nebylo nutné náhradu chirurgicky odstraňovat,“ uvedla mluvčí společnosti Krajská zdravotní Miloslava Kučerová.
Mitrální neboli dvojcípá chlopeň se nachází mezi levou síní a levou srdeční komorou. Zajišťuje, aby krev proudila správným směrem a nevracela se zpět do levé síně. Pokud dříve implantovaná biologická náhrada přestane správně fungovat, může být nutná reoperace.
Lékaři postupovali metodou „valve-in-valve“, která spočívá v zavedení nové chlopenní náhrady dovnitř původního biologického implantátu z prasečí tkáně. Ta se neodstraňuje, ale slouží jako opora pro novou náhradu.
„U vhodně vybraných pacientů tak lze předejít opakované operaci, při níž by bylo nutné znovu chirurgicky zpřístupnit srdce,“ vysvětlila mluvčí a upřesnila, že o vhodnosti tohoto řešení rozhodují lékaři individuálně podle anatomie srdce, typu původní náhrady a zdravotního stavu pacienta.
Transapikální přístup znamená, že kardiochirurg zpřístupní hrot levé srdeční komory menším řezem na levé straně hrudníku, obvykle mezi žebry. Přes tento vstup lékaři zavedou novou chlopeň a pod kontrolou zobrazovacích metod ji přesně umístí do té původní.
„Zákrok vyžaduje přesnou chirurgickou přípravu a úzkou souhru celého týmu. Důležité je, aby se chirurgická a katetrizační část navzájem doplňovaly v každé fázi zákroku,“ vysvětlil lékař Ferdinand Timko z kardiochirurgické kliniky ústecké nemocnice.
„Klíčová je pečlivá příprava, vhodný výběr pacienta a kontrola polohy i funkce implantátu pomocí zobrazovacích metod. U správně vybraných pacientů může jít o důležitou alternativu k opakované chirurgické výměně chlopně,“ doplnil kolegu primář kardiologické kliniky Radim Špaček.
Tento výkon ukazuje podle něj význam spolupráce kardiologů a kardiochirurgů při řešení složitých srdečních onemocnění. „Každý pacient potřebuje individuální posouzení a volbu postupu, který nejlépe odpovídá jeho zdravotnímu stavu a anatomii,“ zdůraznil Špaček s tím, že rozšíření možností léčby je přínosem pro pacienty, u nichž je tato metoda vhodná.
