Testování léků na lidech? Přísně hlídaný proces i naděje pro pacienty

Podle posledních dat u nás aktuálně probíhá téměř 500 klinických studií a účastní se jich na 16 tisíc dobrovolníků. Nejčastěji jde o vývoj léků na onkologická, neurologická či kardiovaskulární onemocnění. „Motivace jsou různé, ale častým důvodem bývá snaha dostat se co nejdříve k nadějnému léčivu,“ vysvětluje Čečetková.

Vývoj léku trvá roky a často stojí desítky miliard. Od prvních laboratorních testů projde jen zlomek látek přes preklinické fáze až k samotnému testování na lidech. „Přechod ze zvířecích modelů na lidské subjekty je pro mě vždy wow efekt – signál, že jsme na dobré cestě,“ říká Čečetková.

Každé klinické hodnocení se řídí přísným protokolem, vyžaduje podepsaný informovaný souhlas a pacienti mohou kdykoliv odstoupit. Bezpečnost zajišťují regulátoři v čele se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který hlídá i hlášení podezření na nežádoucí účinky.

Pandemie covidu přinesla větší zájem veřejnosti o to, jak klinické studie probíhají – a s tím i vlnu dezinformací. „Nešlo o vynechání kroků, ale jejich zefektivnění. Studie jsem sledovala velmi úzce – nezačínalo se od nuly, u některých látek už existovala předchozí data,“ připomíná Čečetková.

Podle ní je jedinou obranou proti mýtům opírat se o fakta a kvalitní vědecká data. A první krok? Otevřený rozhovor mezi lékařem a pacientem.

Celý díl podcastu si poslechněte zde.

​MUDr. Beata Čečetková, Ph.D., je epidemioložka s dlouholetou praxí v oblasti klinických studií. Pracuje jako předsedkyně platformy pro klinické studie v Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Kromě toho je ředitelkou pro klinický výzkum ve společnosti TWMA.