Článek
Welshová pracuje jako sestra na Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Kromě svaté Anny dochází se psy i na dětské rehabilitační centrum nebo do penzionů pro seniory.
„Snažím se chodit přibližně jednou za měsíc. Pro pejsky je canisterapie vyčerpávající, pacientům věnují kus své energie, která jim potom chybí. Po hodině a půl bývají velmi unavení a potřebují odpočinek, proto se nedá dělat příliš často,“ vysvětlila Welshová.
Lidé na psy reagují pozitivně. „Nikdy se nestalo, že by pes někoho ohrozil nebo reagoval nevhodně. V rehabilitačním centru už děti pejsky dobře znají, těší se na ně a oslovují je jménem. Krásné jsou i návštěvy seniorů. Často si s námi povídají o svých vlastních psech a ukazují fotografie z mládí. Není to jen o pohlazení pejska, ale hlavně o kontaktu a vyslechnutí jejich příběhu,“ přiblížila Welshová.
Welshová navštěvuje se psy nemocnice.
V penzionech pro seniory jsou většinou klienti ve společné místnosti, kde psi předvedou pár triků, lidé si je pohladí a dají jim pamlsek. V nemocnici chodí přímo na pokoje za pacienty, kteří o návštěvu stojí.
„Protože máme menší plemena, pacienti si pejsky často berou i do postele. U ležících pacientů si pejsek často lehne vedle nich a dotyční ho jen hladí nebo na něm nechají položenou ruku. I takový jednoduchý kontakt má obrovský význam,“ řekla Welshová.
Vzpomněla si na paní na interním oddělení, která téměř nekomunikovala a celou dobu jen ležela. „Když jsme přišli s pejsky, posadila se na posteli, začala je objímat a povídat si. Úplně ožila, když už to u ní nikdo bohužel moc nečekal,“ uvedla Welshová.
A právě toho si považuje. „Nejvíc mě dokáže nabít chvíle, kdy i apatický nebo málo komunikující pacient zareaguje, a hned víme, že naše činnost má smysl,“ má jasno zdravotní sestra.
Pejsci umí udělat pacientům radost.
Ke canisterapii se dostala ve chvíli, kdy si pořídila vlastní psy. „Jeden náš odchovanec složil zkoušku a jeho majitel s ním začal navštěvovat pacienty. Jako zdravotnice mám ráda práci s lidmi, s nemocnými, dětmi i seniory, takže mě to hned zaujalo a rozhodla jsem se to také zkusit,“ připomněla své začátky Welshová.
Má vlastní chovnou stanici nazvanou Moravian Magic Majesty a specializuje se na plemena Welsh corgi pembroke a Welsh corgi cardigan. „Máme pět pejsků a všichni složili canisterapeutické zkoušky. Ne každý se ale pro tuto práci hodí stejně. Jedna naše fenka sice zkoušku zvládla výborně, ale povahově není pro canisterapii úplně ideální. Ostatní čtyři si tuto práci vyloženě užívají. Canisterapii se věnuje celá naše rodina, zkoušky musíme mít složené i my psovodi,“ objasnila majitelka.
Zkoušky potřebné pro canisterapii testují povahu psa i poslušnost, přičemž nesmí reagovat agresivně ani bázlivě, ale musí vydržet náročné situace jako například hluk nebo nechtěné zatahání za srst.
