Článek
„Výsledky nejnovějšího průzkumu ukázaly, že pouze 31 procent Američanů podporuje vojenskou akci USA proti Íránu,“ informovala agentura Reuters. To je pokles oproti 37 procentům v březnovém průzkumu agentur Reuters/Ipsos a 34 procent ze začátku srpna.
Podpora pro válku s Íránem klesá i v rámci republikánských respondentů. V březnu ji podporovalo 77 procent z nich, zatímco nyní je to 69 procent.
Válka proti Íránu také negativně ovlivňuje veřejné postavení prezidenta Trumpa. „Již druhý průzkum v řadě ukázal, že jeho výkon v Bílém domě schvaluje pouze 33 procent respondentů,“ uvedla agentura. To je nejnižší úroveň v průzkumech agentur Reuters/Ipsos v rámci obou Trumpových funkčních období.
Prezident při odůvodňování „akce v Íránu“ Američanům řekl, že válka – která začala americko-izraelskými útoky na Írán 28. února – je nezbytná, aby se zabránilo Teheránu ve vývoji jaderné zbraně. Konflikt se v posledních měsících uklidnil, ale Írán udržuje de facto blokádu vývozu ropy z regionu, což vytlačilo ceny amerického benzinu na rekordní maxima.
Trump slíbil, že zvýší ekonomický tlak na Írán, a ministr financí Scott Bessent v pondělí oznámil možné rozšíření sankcí vůči zemím, které s Íránem obchodují. Žádné ale neuvalil, což podle Reuters svědčí o tom, jak ožehavým se tento konflikt pro administrativu stal.
Asi 83 procent obyvatel USA si myslí, že válka s Íránem bude trvat „delší dobu“, jak ukázal nejnovější průzkum agentur Reuters/Ipsos, což je o tři procentní body více než na počátku srpna.
Trump přitom v rámci kampaně před prezidentskými volbami v roce 2024 sliboval, že bude kontrolovat inflaci a vyhne se dlouhým vojenským konfliktům.
Trumpovo neplnění předvolebních slibů se může stát pro republikány, kteří budou ve volbách 3. listopadu hájit těsnou většinu v Kongresu, významnou přítěží, soudí Reuters.
