Rekordně horké léto. Skok nahoru je nevídaný

„Horké letní dny už nejsou jen otravné, ale přímo bolí, (…) začalo klimatické odpočítávání.“ Tak zhodnotil generální tajemník OSN António Guterres zprávu o tom, že letošní meteorologické léto (období červen až srpen na severní polokouli) bylo nejteplejší v historii měření, a to s výrazným náskokem.

V řeči odborníků ze Světové meteorologické organizace (WMO) a programu Evropské unie Copernicus byl srpen 2023 nejen nejteplejším zaznamenaným srpnem vůbec, ale také druhým nejteplejším měsícem v historii – to po letošním červenci. Rekordně teplé byly s průměrnou teplotou téměř 21 stupňů Celsia též oceány, jež pokrývají 71 procent zemského povrchu.

Vezme-li se v úvahu pouze „prázdninové“ období červenec až srpen, tak letošní rok trhal rekordy s nebývalým náskokem – průměrná globální teplota v tomto období totiž dosáhla 16,71 °C, téměř o čtvrt stupně víc, než bylo dosavadní maximum z roku 2019. Předchozí rekordní hodnoty přitom překonávaly ty bývalé spíše o setiny stupně.

Copernicus eviduje výkyvy počasí od roku 1940. Spojené království a Spojené státy disponují spolehlivými záznamy už od poloviny 19. století; podle agentury AP jejich meteorologické úřady nejspíš brzy oznámí, že letošní léto pokořilo i jejich rekordy.

Na vině rychlého oteplování je podle naprosté většiny vědců především změna klimatu způsobená lidskou činností, hlavně pálením fosilních paliv. Letos k tomu mohl přispět i časný nástup přírodního fenoménu El Niño, který dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě.

Podle klimatologa Andrewa Weavera, profesora kanadské University of Victoria, nejsou extrémní hodnoty žádným překvapením, protože politici stále neberou klimatické změny dostatečně vážně.

„Nastal čas, aby lídři řekli obyvatelstvu pravdu: oteplování se nezastaví na hodnotě 1,5 °C (v porovnání s předindustriální érou, pozn. red.), té jsme již dosáhli. Ani na 2 °C. Nastal čas bavit se o oteplení o tři stupně – a to by znamenalo celosvětovou katastrofu,“ řekl vědec agentuře AP.

Podle Carla Buontempa, šéfa oddělení klimatické změny programu Copernicus, nejde jen o extrémní hodnoty, ale také o to, že vlny veder trvají déle, a mají tak horší účinky na lidské zdraví.