Článek
„Mezi oběťmi jsou demonstranti i další lidé zabití během následných násilností a plošného rabování, které páchali jednotlivci a gangy,“ uvádí se v prohlášení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
Demonstranti se znovu vydali do ulic poté, co Rajoelina v neděli prohlásil, že důkladně přezkoumá a reformuje správu země. Účastníci protestů se shromáždili na univerzitě v Antananarivu, kde mávali transparenty a zpívali národní hymnu, než se pokusili projít městem. Úřady ve čtvrtek vyhlásily noční zákaz vycházení poté, co obdobné protesty v Antananarivu minulý týden přerostly v násilnosti. V sobotu se lidé v Antananarivu také shromáždili k demonstraci.
Manifestace, inspirované takzvanými protesty generace Z v Nepálu nebo Keni, jsou největšími protesty, jaké ostrov v Indickém oceánu zažil za poslední roky, píše agentura Reuters. Zároveň jsou podle Reuters nejzávažnější výzvou, jaké prezident Rajoelina čelí od svého znovuzvolení v roce 2023.
Přes bohaté zásoby niklu, kobaltu, zlata, uranu a dalších nerostných surovin je zhruba 33milionový Madagaskar jednou z nejchudších zemí světa. Ostrovem navíc od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 zmítají politické a povolební krize. Nynější prezident Andry Rajoelina se dostal k moci poprvé po puči v roce 2009 a v čele přechodné vlády zůstal do roku 2014. Podruhé se prezidentské funkce ujal v roce 2019, potřetí v roce 2023.
