Článek
Do oblasti byla kvůli incidentu nasazena armáda, jejímž úkolem je podle úřadů obnovit pořádek, ochránit obyvatele a zabránit odvetným útokům. Násilí spojené s krádežemi dobytka sužuje zemi dlouhodobě. Prezident Salva Kiir vyhlásil minulý rok šestiměsíční nouzový stav, kterým se snažil reagovat na nárůst vzájemných útoků zlodějů dobytka ze znepřátelených komunit.
Znepokojení nad násilím mezi komunitami v oblastech, jako je stát Warrap, vyjádřila začátkem tohoto měsíce šéfka mise OSN v zemi (UNMISS) Anita Kiki Gbehoová. „Civilisté nadále platí nejvyšší cenu, kvůli nestabilní situaci čelí vysídlení a přicházejí o život, domovy a živobytí,“ sdělila Radě bezpečnosti OSN.
Podle Gbehoové hrozí v zemi vysoké nebezpečí také humanitárním pracovníkům. V roce 2026 jich bylo v Jižním Súdánu, který je na humanitární pomoci závislý, zabito 36.
Jižní Súdán získal v roce 2011 nezávislost na Súdánu. Stal se tak nejmladší zemí a zároveň se zařadil mezi nejchudší státy na světě.
Spory mezi prezidentem Salvou Kiirem a viceprezidentem Riekem Macharem, který stojí v čele Súdánského opozičního lidově osvobozeneckého hnutí (SPLM/A-IO), vedly k občanské válce, v níž v letech 2013 až 2018 zahynulo 400 tisíc lidí a další čtyři miliony civilistů přišly o domov. Machar je v současnosti ve vězení. Ozbrojené střety mezi oběma tábory nicméně zemi sužují nadále.
