Mladá Saúdka chce z Thajska nejradši do Kanady

Kunúnová v úterý znovu poslala tweet, že by ráda dostala azyl v jedné z těchto zemí. Připojila k němu doušku: „Chci, aby mi azyl udělila Kanada.”

I když Thajsko chtělo mladou ženu nejprve poslat zpět do Kuvajtu, odkud přiletěla, nakonec ustoupilo a nebude ji deportovat. Dívku také mohl navštívit zástupce Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Australská vláda uvedla, že je ráda, že případné udělení statutu uprchlíka posuzuje úřad OSN: „Jakákoli žádost Kunúnové o vízum z humanitárních důvodů bude pečlivě zvážena po posouzení UNHCR,“ uvedlo australské ministerstvo vnitra. Dalo najevo vděčnost, že Thajsko dívku nedeportovalo do Kuvajtu, ale uvedlo, že posouzení případné žádosti o azyl by si vyžádalo několik dní.

Z vyjádření ambasády současně plyne, že dívka, která původně letěla do Austrálie, neměla australské vízum, což byl zřejmě důvod, proč nemohla pokračovat v plánované cestě a proč ji thajské úřady chtěly vrátit do Kuvajtu. Podle dřívějšího prohlášení UNHCR ale Kunúnová platná australská víza má.

Dívka byla přesvědčena, že ji Thajsku zadrželi na žádost saúdskoarabských úřadů, které to ale popřely. Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí uvedlo, že žena byla na letišti v Bangkoku zadržena pro porušení thajských imigračních zákonů.

Potvrdilo se nicméně dívčino tvrzení, že jí byl zabaven pas. Saúdský chargé d´affaires Abdalláh Šuajbí totiž při jednání s Thajci mimoděk utrousil: „Měli jí radši vzít telefon místo pasu.”

I když Thajsko původně k případu přistupovalo jako k rodinné aférce a možné snaze vyhnout se sňatku, nakonec svůj postoj změnilo, byť není signatářem konvence OSN o uprchlících.

Kunúnová uvedla, že se bojí, že ji rodina zabije. Zřekla se islámu, což se může v Saúdské Arábii trestat i smrtí.

Kunúnová na Twitteru také napsala, že do Thajska přijel její otec, „kterého se bojím a který mě velmi děsil”.  Dodala, že se pod ochranou UNHCR cítí v bezpečí.

Saúdská Arábie je dlouhodobě kritizována za porušování práv žen, které mimo jiné potřebují souhlas svého poručníka - obvykle svého otce či manžela - aby získaly pas, mohly odcestovat do ciziny, otevřít si bankovní účet, začít pracovat nebo se provdat.

„Pokud jsou prchající saúdskoarabské ženy proti své vůli vráceny rodině, mohou čelit krutému násilí, omezování svobody a dalšímu zneužívání ze strany příbuzných,” varoval Michael Page z mezinárodní lidskoprávní organizace Human Rights Watch.