Článek
Debatu o zákonu zahájí hongkongští zákonodárci rovněž v pátek na schůzi svolané za účelem urychlit legislativní proces. Očekává se, že návrh projde přes nejvyšší hongkongský zákonodárný orgán – Legislativní radu – bez větších problémů, pravděpodobně v následujících týdnech.
Zákon rozšíří pravomoci vlády při potlačování nesouhlasných hlasů. Zaměřuje se kromě vzpoury i na vnější vměšování či ochranu státního tajemství. Podle kritiků norma povede k tomu, že se právní rámec Hongkongu bude stále více podobat systému pevninské Číny.
Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. V současné době je Hongkong spravován podle principu „jedna země, dva systémy“, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Peking ale tyto svobody postupně omezuje.
Na základě hongkongského základního zákona, tedy „miniústavy“, je Hongkong povinen zavést své vlastní bezpečnostní zákony, které se týkají zločinů jako vlastizrada či špionáž. Poslední pokus v roce 2003 ale selhal, když na protest proti kontroverznímu zákonu vyšly do ulic statisíce lidí.
V roce 2020 zákon o národní bezpečnosti pro hongkongské území zavedla centrální vláda v Pekingu. Za porušení normy, která se zaměřuje na činy separatismu, rozvratu státní moci, teroristické činnosti a spolupráce se zahraničními nebo vnějšími silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti, může být udělen až doživotní trest.
Život v Hongkongu? V miniaturních a předražených bytech často bydlí celé rodiny, říká Čech
