Článek
Bangladéš minulý týden zažil více než čtyřicetistupňová vedra, největší za posledních bezmála 60 let. V metropoli Dháka se proto o víkendu sešly stovky lidí, aby se pomodlili za brzký příchod dešťů.
„Modlili se, aby zapršelo. A také za to, aby se ochladilo a měli se jak chránit před vedrem,“ přiblížil Abul Kalam Azad, místní šéf policie.
Nejméně 13 lidí už zemřelo na úpal v Indii a nejméně dva v Thajsku, napsala stanice France24 s odkazem na agenturu AFP.
V rakouských Alpách zaznamenali nejrychlejší úbytek ledovců v dějinách měření
„Na takové horko nejsme zvyklí“
Podle indických úřadů jsou teploty na severu a východu země o tři až čtyři stupně vyšší, než je běžné. „Na takové horko nejsme zvyklí,“ přiznala 42letá Urmila Das z města Guváhátí. „Normálně u nás od půlky března prší. Ale letos ne,“ přiblížila.
„Každým rokem je stále větší vedro,“ postěžovala si zase Mikako Nichollsová, která žije v Bangkoku. Thajští meteorologové naměřili v západní provincii Tak v půlce dubna 44,6 stupně. A příští týden bude prý hůř.
Horko sužuje i Barmu. „Přes den nemůžu kvůli vedru mnohdy ani řídit,“ svěřil se Ko Thet Aung, taxikář v Rangúnu. I podle něj teploty rok od roku stoupají.
Green Deal nejsou jen motory, jde o dohodu. Česko se otepluje dvakrát rychleji, než je světový průměr, říká klimatolog
„Letošní rekordní vedra v Thajsku, Číně a jižní Asii jsou jasným klimatickým trendem, který v následujících letech způsobí problémy v oblasti veřejného zdraví,“ konstatoval pákistánský vědec Fahad Sajíd pracující pro německý institut Climate Analytics.
Nejvíce trpí ti nejchudší
„Extrémní vedra, která registrujeme v posledních dnech, zasáhnou nejvíce lidi žijící v chudobě,“ uvedl s tím, že pro ty, kteří „se nemají jak a kde ochladit, můžou být i smrtelná“.
| Globální kumulativní emise oxidu uhličitého za období 1850–2021 |
|---|
| Nejvíce kumulativních emisí CO2 v letech 1850 až 2021, tedy celkových emisí oxidu uhličitého za toto období, mají na svědomí USA (20,3 procenta). |
| O poznání za nimi jsou Čína (11,4 procenta), Rusko (6,9 procenta), Brazílie (4,5 procenta) a Indonésie (4,1 procenta). |
| Poslední dvě země jsou v první pětici zejména kvůli emisím zapříčiněných odlesňováním. |
| Pokud se však vezmou v potaz kumulativní emise na obyvatele v letech 1850–2021, v první pětici nejhorších producentů CO2 jsou v pořadí Nový Zéland, Kanada, Austrálie, USA a Argentina. |
| Například Čína, Indie, Brazílie a Indonésie zde nejsou ani v první dvacítce. |
| Zdroj: britský specializovaný web Carbon Brief |
Klimatické změny ale nejenže nejvíce postihují ty nejchudší – ony chudobu přímo způsobují, varovala Světová banka. Pokud se vlády nepokusí změny klimatu nijak omezit, skončí podle ní během příštích deseti let v chudobě až 130 milionů lidí na planetě.
„Klimatická krize je hluboce nespravedlivá: ti nejchudší k ní přispívají nejméně,“ uvedla instituce. Změny klimatu dopadají nejvíce na nejchudší země světa, které přitom vyprodukují méně než desetinu globálního množství skleníkových plynů, uzavřela.
Ledovce dramaticky tají, jejich záchrana je ztracená, tvrdí světoví meteorologové
