Sunak na poslední chvíli zrušil setkání s řeckým premiérem kvůli sochám z Parthenonu

Britský ministr dopravy Mark Haper nepřímo potvrdil, že důvodem zrušení schůzky je spor o takzvané Elginovy mramory. Britská vláda opakovaně uvedla, že tato původní sochařská výzdoba aténského chrámu Parthenon by měla zůstat součástí stálé sbírky Britského muzea, řekl Harper stanici BBC.

Mitsotakis v prohlášení z pondělního večera uvedl, že jej Sunakovo rozhodnutí zrušit schůzku jen několik hodin před jejím konáním rozčílilo. „Postoje Řecka v otázce parthenonských soch jsou dobře známé,“ napsal. „Doufal jsem, že budu mít příležitost diskutovat o nich se svým britským protějškem, stejně jako o hlavních výzvách mezinárodní situace: Gaze, Ukrajině, klimatické krizi, migraci,“ dodal.

Mitsotakis v neděli v rozhovoru pro BBC naléhal, aby Londýn vrátil Elginovy mramory do Řecka. Současnou situaci přirovnal k roztrženému obrazu Mony Lisy, z něhož by polovina byla vystavena v pařížském Louvru a druhá v Britském muzeu.

Parthenonské mramory vyvezl z Atén na začátku 19. století tehdejší britský velvyslanec v Cařihradu (dnes Istanbulu) Thomas Bruce, hrabě z Elginu. Tvrdil, že k tomu dostal povolení úřadů Osmanské říše, pod niž tehdy řecká metropole spadala. Sochy pak v roce 1816 zakoupila britská vláda a umístila je do Britského muzea.

Řecko o získání artefaktů ze svého území, které se nacházejí ve světových muzeích a soukromých sbírkách, usiluje dlouhodobě.

Také dánské Národní muzeum minulý týden ve veřejném prohlášení oznámilo, že si ponechá tři sochařské fragmenty z Parthenonu, které jsou v současné době vystaveny v jeho stálé sbírce v Kodani. Informoval o tom web řeckého listu Kathimerini. Dvě mramorové hlavy a koňské kopyto z řeckého chrámu se do Dánska dostaly v letech 1688 až 1835.

Navzdory opakovaným výzvám řeckých úřadů k navrácení všech dochovaných fragmentů soch z Parthenonu, které se nacházejí v zahraničních muzeích, ředitel kodaňské instituce Rane Willerslev prohlásil, že „po pečlivém zvážení mají (fragmenty) pro Národní muzeum větší význam, než kdyby byly poslány do Řecka“.

Vedoucí výzkumného oddělení muzea Christian Sune Pedersen dodal, že tři fragmenty vystavené v Kodani mají „velký význam pro dánskou kulturní historii a pro pochopení naší interakce s okolním světem v době, kdy se formovala demokracie“.

Naprostá většina dochovaných fragmentů zůstává v Aténách a Londýně.