Článek
„O tomto prohlášení jsem hovořil s ukrajinským ministrem zahraničních věcí (Andrijem Sybihou). Domnívám se, že by bylo lepší emoce zmírnit, protože je to Ukrajina, která potřebuje podporu Západu. A Polsko pro ni udělalo opravdu hodně,“ cituje server Onet Sikorského.
Jde tak o nejnovější výrok v probíhajícím širším rozkolu ve vztazích mezi Ukrajinou a Polskem, který vznikl kvůli názvu ukrajinské jednotky. Prezident Volodymyr Zelenskyj totiž přidělil jednotce ukrajinských ozbrojených sil za její úspěchy ve válce proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA).
Právě to v Polsku vyvolalo pobouření, protože nacionalisté ze stejnojmenné jednotky se během druhé světové války podíleli na masakrech Poláků. Zelenského protějšek Karol Nawrocki kvůli tomu oznámil, že ukrajinskému prezidentovi odebere Řád bílého orla, nejvyšší polské vyznamenání. Zelenskyj jej následně vrátil sám poštou, následoval ho také Sybiha nebo exprezident Petro Porošenko.
V konfliktu následně obě strany pokračovaly s tím, že Sikorski reagoval na Budanova, který se v úterý nechal slyšet, že tento konflikt ještě neskončil a že ze strany Polska přijde eskalace.
„(Vrchol eskalace) určitě teprve přijde. Není to žádné velké tajemství. Zbývá méně než týden do 11. července, kdy bude výročí Volyňského masakru,“ řekl před časem Budanov v rozhovoru pro RBC-Ukraine.
„Podle informací, které mám k dispozici, připravují celou řadu, podle mého názoru, nezralých eskalačních kroků. Je tedy zřejmé, že to vše nyní bude pokračovat,“ doplnil.
Polsko 11. července oslaví 83. výročí od takzvané volyňské krvavé neděle. V tento den roku 1943 UPA napadla asi 150 polských obcí na Volyni. Volyňský masakr, který proběhl od února 1943 do února 1944 a během něhož celkově zemřely desítky tisíc Poláků, dlouhá léta ovlivňoval vztah mezi oběma zeměmi. Varšava jej v minulosti označila za genocidu.
