Článek
"Přes problémy a těžkosti cítíme atmosféru velkého respektu a dialogu mezi věřícími obou náboženství. Vztahy jsou rozvinuté a existuje společné úsilí zvýraznit to, co nás spojuje: předně víra v jediného boha, ale také ochrana života a rodiny, tužba po sociální spravedlnosti a míru," prohlásil papež k věřícím z okna svého sídla ve Vatikánu.
Benedikt XVI. byl v neděli v židovské svatyni, která se nachází nedaleko papežského sídla, všemi přítomnými vřele přivítán. U vchodu jej přijal římský vrchní rabín Riccardo Di Segni. Všichni dohromady pak minutou ticha uctili oběti haitského zemětřesení.
Napětí kolem svatořečení Pia XII.
Papežova návštěva synagogy, provázena přísnými bezpečnostními opatřeními, se ale neobešla bez napětí. Hlavní italský rabín Giuseppe Laras se podle agentury AFP rozhodl událost bojkotovat, protože se koná v době, kdy židovská obec kritizuje papežovo loňské rozhodnutí otevřít cestu ke svatořečení Pia XII.
Pius XII. byl hlavou katolické církve za druhé světové války a nepostavil se proti nacistickému vyhlazování Židů. Papeži židé vyčítají také to, že loni zrušil exkomunikaci tradicionalistického biskupa Richarda Williamsona, který veřejně popíral existenci plynových komor.
Předseda židovské obce v Římě Riccardo Pacifici v neděli papežovi řekl, že Pius měl holokaust veřejně odsoudit. "Mlčení Pia XII. stále bolí, protože něco mělo být učiněno. Možná, že by to nezastavilo transporty smrti, ale vyslalo by to signál, slova podpory, lidské solidarity našim bratrům odvážených do komor v Osvětimi," pronesl Pacifici.
Nová etapa přátelství
Prvním papežem, který se v nějaké synagoze pomodlil, byl v roce 1986 Jan Pavel II. Bylo to právě v římské synagoze. Nynější hlava katolické církve, která pochází z Německa, chce podle katolického tisku historicky významné gesto svého předchůdce zopakovat. Dnes papež řekl, že cílem návštěvy je zahájit novou etapu přátelství mezi židy a katolíky.
Vatikán před nedávnem uvedl, že papežův krok k Piovu blahořečení nebyl míněn jako nepřátelský akt vůči židům a neměl by být vnímán jako překážka na cestě k vzájemnému dialogu. Ten umožnil druhý vatikánský koncil, který se odehrál v letech 1962-1965 a jehož cílem bylo římskokatolickou církev modernizovat.