Článek
Jako pramen list uvedl "diplomatické zdroje a osoby blízké rozvědkám", aniž by je blíže identifikoval.
Podle citovaných zdrojů Litviněnka naverboval nejspíš nynější šéf MI6 John Scarlett, který působil svého času v Moskvě. Pokud se zpráva listu potvrdí, zvýší to podle deníku Scotsman tlak na Whitehall, aby se zasadil o vydání Andreje Lugového z Ruska před britský soud. Právě s ním se Litviněnko sešel v hotelu Millenium na Grosvenor Square, kde byl jed vlit do jeho čaje.
Lugovoj tvrdí, že během setkání se jej Litviněnko snažil získat pro práci s Brity. On prý ale odmítl a odcestoval domů. Scotland Yard později jmenoval Lugového jako hlavního podezřelého.Toho ale poté, co se vrátil do Moskvy, Rusové odmítli vydat.
Litviněnko uprchl do Británie, kde o rok později získal s manželkou a synem politický azyl, v roce 2000. Na smrtelné posteli vyrukoval s tvrzením, že byl zabit na přímý pokyn prezidenta Putina. Podle disidentových přátel šlo o "vědomý vzkaz" ostatním, že neexistuje úkryt pro ty, kdo se postaví Kremlu. Moskva to vše rozhodně popřela.
Lugovoj zprávu Daily Mail okomentoval pro ruská média naopak jako potvrzení toho, že ve vraždě Litviněnka má prsty právě MI6.
ALEXANDER LITVINĚNKO
Narodil se v roce 1962 v ruské Voroněži. Od roku 1986 pracoval nejprve jako agent KGB, poté jako agent Federální bezpečnostní služby (FSB), tedy vnitřní složky tajné služby.
Na konci 90. let zveřejnil, že jeho zaměstnavatel chtěl zabít magnáta Borise Berezovského, kritika prezidenta Borise Jelcina. Příkaz to udělat prý dostal sám Litviněnko.
V roce 2000 požádal o britský azyl. Země mu vyhověla. V roce 2006 dostal i britské občanství, ještě téhož roku byl však otráven radioaktivním poloniem 210.
Litviněnko kritizoval politiku ruského prezidenta Vladimira Putina. Tvrdil také, že některé z atentátů v Moskvě připisované čečenským separatistům mají na svědomí ruské tajné služby. Připisoval jim i únos dětí ve škole v Beslanu.
Litviněnkova kauza srazila vztahy mezi Moskvou a Londýnem na nejnižší úroveň od konce tzv. studené války.