Článek
Podle zprávy Komise pro přezkoumávání pozdních potratů a ukončení života novorozenců a dětí mladších 12 let se dítě narodilo „extrémně předčasně“ v 26. týdnu a třech dnech těhotenství, když byla rodina v zahraničí, kde bylo poté umístěno na novorozeneckou JIP.
„Dítě poté trpělo vážnými komplikacemi, včetně četných infekcí vedoucích k sepsi,“ upozornil portál NOS s tím, že po návratu do Nizozemska tehdy už čtyřměsíční dítě podstoupilo magnetickou rezonanci, která ukázala rozsáhlé poškození mozku.
V důsledku toho se u něj rozvinula vážná epilepsie, mozková obrna, zhoršující se problémy s dýcháním, přišlo o zrak, nemohlo spát a nebylo schopné komunikovat.
Trpělo nesnesitelně a beznadějně
„Navzdory všem lékařským i nelékařským zásahům rodiče ani lékař nezaznamenali žádné zlepšení stavu dítěte a byli přesvědčeni, že dítě trpí nesnesitelně a beznadějně,“ upozornila komise.
Po vyžádání nezávislých posudků, které souhlasily s nepříznivou prognózou, záhy rodiče požádali lékaře o ukončení života dítěte krátce před dosažením věku dvou let. Komise nakonec dospěla k závěru, že lékař, který se podílel na ukončení života, „jednal s náležitou péčí“.
Deník De Telegraaf vysvětlil, že k ukončení života může lékař přistoupit pouze v případě, že neexistuje možnost odstranit utrpení a zároveň se předpokládá, že dítě brzy zemře.
„Aktivní ukončení života dítěte mladšího 12 let se nepovažuje za eutanázii. Zákon o eutanázii stanoví, že žádost musí podat sám pacient. Děti do 12 let jsou ze zákona považovány za zdravotně nezpůsobilé k samostatnému rozhodování o lékařské péči,“ upozornil deník.
Před rokem 2024 podle serveru NOS bylo možné pouze poskytnout paliativní péči, popřípadě dítěti přestat dávat stravu a tekutiny a tímto způsobem jej „nechat odejít“. To však mohlo trvat dlouhé dny nebo i déle.
