Článek
Vyššího počtu a rychlejších deportací chce Unie dosáhnout třemi způsoby. Za prvé je to vzájemné uznávání rozhodnutí o zamítnutí žádosti o azyl a jejich vymáhání jakoukoli zemí EU. Za druhé, sociální příspěvky a dávky se jednotně sníží pro všechny, kteří by měli opustit zemi a nebudou spolupracovat. A za třetí je to zřízení deportačních center mimo země Evropské unie. Tam by byli převezeni odmítnutí žadatelé o azyl, jejichž deportace selhala, protože je například jejich domovská země nepřijme zpět, píše web Tagesschau.
Jsou to zásadní doplňky reformy migrační politiky Evropské unie, která vstoupí v platnost 12. června. Zástupci EU tvrdí, že s těmito doplňky se podaří dosud abstraktní pojem „azylový obrat“ naplnit. Statistiky mluví jasně. Loni ze čtyř lidí, kteří měli opustit Evropskou unii, opravdu odešel pouze jeden.
Některé země EU, jako například Itálie, si už vyjednaly dohody o zřízení deportačních center v Albánii. Krátce poté, co do nich první lidé dorazili, se musel projekt dočasně pozastavit. Letos v dubnu ale Evropský soudní dvůr dospěl k závěru, že tato centra neporušují evropské právo.
Další země už mají vyjednávání v pokročilých fázích. Naděje na to, že tato zařízení by se otevřela v Africe, například ve Rwandě, Mali nebo Nigeru, byly zmařeny. Nizozemsko se ale dohodlo s Ugandou.
Podle deníku Bild se do hry dostává Uzbekistán. S touto zemí vede velmi intenzivní jednání Rakousko, které má velké problémy s deportacemi afghánských migrantů. Ze středoasijských republik se nabízí ještě Kazachstán.
Ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) odmítl sdělit, s jakými zeměmi o zřízení deportačních center vyjednává, omezil se pouze na informaci, že se Německo nespoléhá na jedno velké deportační centrum, ale na několik, v závislosti na původu migrantů. Tak, aby tato centra byla v zemích, které jsou blízké jejich domovským státům. Do konce letošního roku chce dosáhnout dohod s vybranými třetími zeměmi. Podle informací německých médií bude hrát klíčovou roli Turecko, zmíněný Uzbekistán, uvažuje se o Etiopii a Mauritánii.
Kritici tvrdí, že nová dohoda povede k masovým deportacím a rasovému profilování, jako je tomu podle nich ve Spojených státech. Půjde prý rovněž o porušování základních práv a opatření budou neefektivní a drahá.
