Článek
„Všechno je suché. Zastavili jsme moře,“ radoval se Luigi Brugnaro, starosta města. Zábrany se zvedly z mořského dna, když začal stoupat příliv.
Meteorologové předpovídali příliv 1,30 metru, což je hluboko pod ničivým přílivem 1,87 metru, který loni v listopadu zasáhl Benátky, ale dost na to, aby byly nízko položené oblasti pod vodou.
Turistu v Benátkách vyhodili cestující z lodi. Odmítl si vzít roušku
Město se obávalo o funkčnost zábran, proto byly na obzvláště zranitelných místech postaveny vyvýšené chodníky. Mezi ohrožené lokality patří například náměstí Sv. Marka. Nakonec se ukázalo, že to byla zbytečná práce. „Je to historický den. Normálně už bychom byli pod vodou a místo toho jsme v suchu,“ radoval se Massimo Milanese, manažer kavárny Lavena na náměstí Svatého Marka.
Itálie se poučila z tvrdé lekce jarní vlny koronaviru
„Nebylo to jednoduché, ale je to úžasná chvíle,“ prohlásil Brugnaro. Starosta narážel na extrémní délku zhotovení díla. Kvůli sporům s ekology či korupčním aférám se výstavba podvodních bariér protáhla a trvala plných 17 let. Projekt se také enormně prodražil. Původně odhadované náklady 1,6 miliardy eur se vyšplhaly na více než šest miliard eur (asi 160 miliard Kč).
Části Francie a Itálie se vzpamatovávají z bleskových záplav
Systém zábran se jmenuje MOSE, což anglicky znamená Mojžíš, je to ale také akronym z názvu Modulo sperimentale elettromeccanico (experimentální elektromechanický modul).
Bariéry jsou navrženy tak, aby chránily Benátky před přílivem vysokým až tři metry. Loni v listopadu Benátky zasáhly rekordní záplavy, kdy voda při přílivu dosáhla až 1,87 metru. To bylo nejvíce od nejhorších záplav z roku 1966, kdy místní úřady naměřily 194 centimetrů.