Článek
Zakázaný je nyní v Bělorusku veškerý obsah DW včetně webu, kanálů na platformách YouTube a Telegram či sociálních sítí.
„Rozhodnutí běloruského ministerstva vnitra silně odsuzujeme. Obvinění (z extremismu) jsou nepodložená a neodrážejí skutečnou práci naší běloruské redakce,“ uvedl generální ředitel DW Peter Limbourg.
„Rozhodnutí podtrhuje zásadní skutečnost – běloruský režim se bojí nezávislých médií a dělá vše pro to, aby Bělorusům znemožnil přístup ke svobodným informacím,“ řekl Limbourg a dodal, že se DW „nenechá zastrašit“.
Bělorusko: 199 „extremistických“ organizací
Běloruské úřady dosud označily 199 organizací jako „extremistické“. Na seznamu je běloruská služba Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) či nezávislá stanice Belsat, která vysílá v běloruském jazyce z Varšavy. Za extremistický považují běloruské úřady web Zerkalo, jenž vznikl v roce 2021 jako nástupce zpravodajského serveru Tut.by, rovněž zablokovaného běloruskými úřady.
„Situace ohledně svobody slova je v Bělorusku nejhorší v Evropě,“ uvedl šéf Běloruské asociace novinářů Andrej Bastunec, který Bělorusko přirovnal k evropské „Severní Koreji“.
Režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, jehož pozicí v létě 2020 otřásly do té doby nevídané protesty Bělorusů proti vyhlášení Lukašenka vítězem dalších prezidentských voleb, označuje své odpůrce buď za extremisty, nebo teroristy. Západ kvůli zfalšování voleb a porušování lidských práv při potlačování protestů uvalil na Minsk sankce, ale Lukašenko se udržel u moci i díky podpoře z Moskvy. Do ruské agrese proti Ukrajině se přímo nezapojil, ale poskytl běloruské území ruským vojskům k útoku na sousední zemi.
Zmařili jsme útok na Minsk z území Litvy, tvrdí Bělorusko. Nesmysl, zní z Pobaltí
