Článek
Třiapadesátileté ženě soud trest vyměřil za „shromažďování a spolčení s cílem páchat trestnou činnost“. Také jí na dva roky zakázal odcestovat ze země, kterou v lednu otřásaly rozsáhlé protivládní protesty.
V další kauze byla podle obhájce Mohammadíová odsouzena k trestu 18 měsíců vězení za „propagandistickou činnost“. Jak ale podotýká AFP, podle íránských zákonů se tresty odnětí svobody nesčítají.
V týdnu agentura informovala o tom, že Mohammadíová drží protestní hladovku kvůli tomu, že jí jsou odpírány návštěvy a kontakt s rodinou.
Aktivistka byla podle své nadace zatčena v prosinci na pietní akci uspořádané na počest právníka, který se specializoval na lidská práva a který byl za dosud nevyjasněných okolností nalezen mrtvý. Prokurátor z Mašhadu několik dní po zatčení novinářům řekl, že Mohammadíová a právníkův bratr při vzpomínkové ceremonii pronesli provokativní výroky a „vyzývali přítomné, aby skandovali slogany porušující normy“.
Mohammadíová dostala Nobelovu cenu za mír v roce 2023. V minulosti byla odsouzena k odnětí svobody na 13 let a devět měsíců kvůli údajnému spolčení proti státní bezpečnosti a šíření propagandy proti íránské vládě. Za mřížemi prodělala několik infarktů a v roce 2022 podstoupila operaci. Z vězení byla propuštěna v prosinci 2024 na tři týdny do domácího léčení po operaci, nicméně její pobyt na svobodě íránské úřady prodlužovaly.
