Muž z ghetta versus jednička proti apartheidu. Dvě právnická esa před soudem v Haagu

Izraelskou delegaci vede sedmaosmdesátiletý Aharon Barak, který přežil holocaust a později obratně a cílevědomě řídil izraelský Nejvyšší soud. Delegace si vytkla za úkol rozmetat jihoafrický podnět.

Jako osmiletého chlapce ho v roce 1944 propašoval z ghetta Kovno v dnešní Litvě jeden sedlák, válku přežil a dostal se do Jeruzaléma.

Muž oslavovaný jako jeden z nejlepších právních mozků své země, působil u Nejvyššího soudu 28 let, z toho 11 let jako jeho předseda.

Staral se o právní stránku přelomové mírové dohody Izraele s Egyptem z roku 1979. „Dal však také zelenou mnoha bezpečnostním krokům, které upevnily izraelskou okupaci Západního břehu Jordánu,“ připomíná The Telegraph.

V posledních letech se však střetl s premiérem Benjaminem Netanjahuem a je neoblíbený u izraelské pravice, která vedla některé z nejhorších slovních útoků na Gazu, napsal web The Telegraph.

Jmenování Baraka zaskočilo Netanjahuovy krajně pravicové koaliční partnery. Ostře kritizoval premiérovy plány reformy soudnictví, což Netanjahuovy příznivce přimělo označit ho za „nepřítele národa“ a několik dní obléhat jeho dům.

Jihoafrická republika, jejíž vládnoucí strana Africký národní kongres se dlouhodobě zasazuje o palestinskou věc, sestavila silný tým vedený 87letým Johnem Dugardem. Toho v posledních desetiletích éry bělošské vlády považovali za nejlepšího právníka v zemi bojujícího proti apartheidu.

„Patřil mezi hrstku právních akademiků, kteří měli rozhodující význam v právním boji proti apartheidu,“ potvrdil Gilbert Marcus, veterán mezi advokáty z tohoto období.

Soud v Haagu nevynese rozsudek, pouze rozhodne, zda má zahájit plnohodnotné řízení ve věci tvrzení Jihoafrické republiky.

Uzná-li soud potřebu soudního řízení, mohl by vydat příkaz požadující okamžité příměří, což by byl výsledek, před kterým už varoval nejvyšší právník izraelské armády.

Izraelští právníci se obávají, že vysoce vypjaté komentáře izraelských ministrů by mohly představovat přinejmenším podněcování ke genocidě, jednomu z klíčových bodů obžaloby.

Jihoafrická republika citovala před soudem četná prohlášení izraelských představitelů, od poslanců až po premiéra Netanjahua, která podle ní ukazují jasný záměr zničit Palestince v Gaze jako skupinu.

Izraelský ministr obrany Jo'av Galant označil obyvatele Gazy za „lidská zvířata“ a někteří z ministrů a poslanců Knessetu v plamenných prohlášeních po teroristických útocích Hamásu vyzvali ke zničení Pásma a vyhnání obyvatel.

Eylon Levy¸ mluvčí izraelské vlády, vzápětí případ odmítl jako „krvavou pomluvu“, která se snaží zakrýt zločiny „násilnického režimu Hamásu“. Obhajoval izraelskou válku v Gaze jako jediný způsob, jak ochránit zemi před teroristickou skupinou Hamás, která přísahala, že zemi zničí.

Politicky vypjatý případ již přiměl Izrael k opuštění desetiletí trvající politiky bojkotu soudu OSN a jeho 15 zvolených soudců.

Vzhledem k tomu, že izraelská vojenská operace v Gaze trvá již čtvrtý měsíc, obávají se izraelští právníci, že výroky několika úředníků učiněné během války mohou v případu představovat problém.

Profesor Juval Sání, vedoucí katedry mezinárodního práva na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a bývalý předseda Výboru OSN pro lidská práva, uvedl, že genocidu jako zločin je sice těžké prokázat, ale nejobtížnějším prvkem, se kterým se izraelský právní tým musí vypořádat, jsou výroky vlastních politiků a úředníků.

„Myslím, že je spravedlivé říct, že některé z těchto výroků by se daly číst jako podněcování ke genocidě,“ řekl novinářům.

Podněcování ke genocidě je trestným činem samo o sobě, ale oddělené od genocidy. Profesor Šání uvedl, že k prokázání případu genocidy by jihoafričtí právníci museli odhalit úmyslný záměr izraelské vlády zničit zcela nebo zčásti Palestince v Gaze.

Dodal však, že aby soudci v Haagu umožnili projednání případu v plném rozsahu, museli by být přesvědčeni, že je „pravděpodobné“, že Izrael v Gaze páchá genocidu.