Hlavní obsah

Unikátní snímky. Matematikům z VUT se podařilo při zatmění Slunce zachytit koronální díru

Brno

Koronální díru, která se vyznačuje výjimečně nízkou hustotou a teplotou plazmatu a může ovlivnit magnetické pole Země, se podařilo zachytit matematikům z brněnského Vysokého učení technického. Její fotografie pořídili v srpnu při snímkování úplného zatmění Slunce ve Španělsku. Unikátní fotky tohoto jevu sestavil profesor Miloslav Druckmüller z brněnské techniky.

Foto: Miloslav Druckmüller / Václav Široký

Snímek sluneční koróny (atmosféry Slunce s horkými plyny) v době zatmění 12. srpna 2026. Slunce je zastíněno Měsícem, koronární díra se nachází v pravém dolním okraji slunečního kotouče; jde o místo, kde bílý opar kolem Slunce není celistvý. Tzv. smoke rings jsou pak vidět přímo v oparu, mají tvar koleček.

Článek

Snímky ze zatmění odhalují to, co se děje v těsném okolí Slunce, a co je lidským očím skryté. Sluneční koróna je nejteplejší a nejsvrchnější vrstva sluneční atmosféry. Na snímcích matematiků z brněnského Vysokého učení technického (VUT) vypadá jako podivná mlhovina v těsném okolí Slunce, která je zachytitelná v době, kdy jej zcela zastíní Měsíc.

Právě v tomto obvykle souvislém prstenci kolem hvězdy je na nových snímcích vidět i díra v koróně. Je to prostor, odkud magnetické pole Slunce pouští hmotu do vesmíru ve formě slunečního větru. „Sluneční vítr je tok elektricky nabitých částic. Pokud zasáhne Zemi, může ovlivnit její magnetické pole,“ vysvětlil Druckmüller. Na Zemi se to může projevit polární září i v oblastech, kde není běžně pozorovatelná, narušením rádiové komunikace, činností družic a navigačních systémů.

Podobnou strukturu jeho tým zachytil už v roce 2015, tedy ve velmi podobné fázi předchozího pravidelného jedenáctiletého slunečního cyklu, během něhož se mění aktivita Slunce a počet slunečních skvrn na jeho povrchu. „Je cenné vidět, že tento jev se ve stejné fázi cyklu opakuje,“ uvedl matematik s tím, že tato data budou sloužit jako podklad pro výzkum astrofyziků z Havajské univerzity.

Na nových snímcích jsou mimořádně dobře patrné také jemné vírové struktury označované jako „smoke rings“. Druckmüller je poprvé zachytil při zatmění v roce 2008. Tehdy vědci nevěděli, co přesně pozorují, a několik let hledali fyzikální vysvětlení.

Až později se podařilo zjistit, že jde o vírové prstence související s nestabilitami v plazmatu sluneční koróny. Letos se jich podařilo zachytit hodně. Zajímavostí je, že kosmické sondy dokázaly tyto struktury zachytit až deset let poté, co se poprvé objevily na snímcích brněnského matematika. I tento fakt dokazuje, jak unikátní je brněnský výzkum. Poslední snímky koróny pořídili výzkumníci ve Španělsku.

Snímky z pozorování umožňují astrofyzikům zkoumat fyzikální podmínky v různých částech koróny a procesy, při nichž vzniká sluneční vítr. Matematici z VUT vyrazili na expedici už pošestnácté, tentokrát se zapojilo 28 výzkumníků, včetně studentů.

Časosběr ze zatmění Slunce. Video bylo pořízené 12. srpna 2026 na španělské hoře Pico TrigazaVideo: VUT

Foto: Miloslav Druckmüller/Václav Široký

Časosběr zatmění Slunce z pozorovacího místa na hoře Pico Trigaza ve Španělsku

Výběr článků

Načítám