Unikátní objev ve Slezsku. Pod podlahou kostela se ukrývalo kněžiště z 13. století

Moravskoslezský kraj tak má novou dochovanou románskou památku, kterých zde je jen pomálu. Unikátní objev byl učiněn při záchranném archeologickém průzkumu kostela, který probíhá kvůli rekonstrukci interiéru památky.

Presbytář tak nyní bude moci být spolehlivě zrekonstruován jako románská stavba. Dosud románský původ stěbořického kostela dokazoval jen portál dochovaný v severní zdi kostelní lodi, který je vytesaný z bílého pískovce.

„Zjištěny byly i další informace o stavebním vývoji této výjimečné stavby související s působením velehradského cisterciáckého kláštera na Opavsku,“ upozornila mluvčí ostravské pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) Petra Batková.

A co vlastně je presbytář, tedy kněžiště? Jde o nejvýznamnější část křesťanského kostela či katedrály. Je zde umístěn hlavní oltář a také lavice pro kněze, jáhny a další liturgické přisluhující. Kněžiště bývá odděleno od hlavní lodi kostela vyvýšeným stupněm, nebo oltářní přepážkou či obloukem.

Podle ředitele ostravských památkářů Michala Zezuly je význam nálezu nejen v rovině architektonické.

„Spojitost s působením velehradského kláštera a cisterciáckého řádu na Opavsku ukazuje na úlohu, kterou při přeměně raně středověké Holasické provincie ve vrcholně středověké Opavsko sehrály významné moravské církevní instituce podporované přitom přemyslovskými panovníky,“ vysvětlil Zezula.

Dodal, že právě díky tomu se v průběhu 13. století podařilo Opavsko pevně začlenit do českého státu a vybudovat zde moderní hospodářský a společenský systém, jehož páteří byla síť královských měst. „Ta se opírala o zemědělské zázemí, jehož byly Stěbořice a další klášterní statky významnou součástí,“ upřesnil ředitel ostravské pobočky NPÚ.

Ostravští památkáři chtějí v budoucnu středověkou podobu stěbořického kostela představit veřejnosti formou trojrozměrného modelu.

První písemná zmínka o Stěbořicích pochází z roku 1220, kdy olomoucký biskup Robert daroval cisterciáckému klášteru na Velehradě poplatky odváděné z některých klášterních majetků.

Ve Stěbořicích klášter vybudoval hospodářský a správní dvůr, který ve středověku sloužil jako centrum klášterních statků na Opavsku. Činná zde byla také stavební huť, která se předtím podílela na výstavbě klášterní baziliky a dalších kostelů na Opavsku.