Článek
Viktorie na toto téma vypracovala nejprve práci, se kterou se účastnila soutěže pro talentované žáky v rámci Středoškolské odborné činnosti (SOČ).
„Zaměřila jsem se na postkoloniální činnost evropských států v Africe. Řešila jsem konkrétně problematiku neokolonialismu, protože státy v Africe jsou stále jistým způsobem závislé na bývalých kolonizátorech,“ vysvětlila studentka čtvrtého ročníku. Její práce zaujala organizátory konference, které se účastnili vědci z celého světa.
Viktorie si vybrala africkou Konžskou republiku (označovanou též jako Kongo či Kongo-Brazzaville), jakožto bývalou francouzskou kolonii. „Afrika je kontinent, který má největší potenciál se rozvíjet. Vzhledem k tomu, jak rychle se rozvíjela Asie za posledních dvacet let, to byl oproti Africe skokový nárůst. A tak jsem se zabývala tím, co Afriku brzdí,“ řekla studentka.
Kolonizátoři, třaskavé téma
Stranou odborného zájmu nezůstaly ani státní rezervy vybraného státu. „Existují smlouvy, kde státní rezervy jsou drženy ve francouzských bankách na francouzském území. Kdykoliv, když chce stát půjčit peníze ze státní rezervy, žádá o to část francouzské vlády, která to schvaluje. Ani tak jim peníze nedají, jen jim je půjčí. Ten stát proto potom musí Francii splácet své vlastní peníze,“ naznačila jednu z oblastí, které se ve své práci věnovala, a přiznala, že téma, do kterého se pustila, je třaskavé. Celá konference probíhala v angličtině.
Neokolonialismus se projevuje také v průmyslu. I to se v její vědecké práci odrazilo. „Například těžba dřeva proběhne v Kongu, ale zpracování už někde jinde. V Kongu se vytěží strom, ale dřevo se pošle do Francie, kde se z toho vyrobí nábytek, který si pak Kongo kupuje zpátky. Přidaná hodnota jde tak vlastně do Evropy,“ připomněla Szewczyková.
Cílem vědeckého setkání bylo nabídnout nové pohledy na témata, která ovlivňují celý svět.
„Nebyla to soutěž, byla to mezinárodní vědecká konference, účastnili se jí docenti, doktoři, profesoři ze světových univerzit. Ze střední školy jsme tam byli jediní, byl to opravdu unikát,“ zdůraznil výjimečnost práce mladé talentované studentky její učitel, historik Daniel Lyčka, který Viktorii v bádání vede.
„Většinou pracujeme po škole, v rámci našeho volného času. Případně se každý zaměřuje na dílčí badatelské otázky v pohodlí domova a pak následuje společná konzultace zjištěného,“ doplnil.
On sám pomohl hlavně s bádáním, mimo jiné ve francouzských archivech. Výsledky jejich společné práce se objevily i v popularizačních a odborných časopisech, jako například 100+1 Historie, Malovaný kraj nebo Dějiny a současnost.
Dvojice se shodla na tom, že jejich snahou bude dál téma šířit a rozvíjet, aby rezonovalo, mimo jiné za rok v červnu na další mezinárodní vědecké konferenci v Lisabonu.
„Věřím, že navážu více kontaktů a oslovím tím více lidí, a tím by to téma mohlo mít i nějaký konkrétní dopad. Ale je to těžké, protože je to politika,“ poznamenala.