Článek
„Poslední roky nám ukazují, že jesenická sokolí populace je poměrně stabilní. K výkyvům v úspěšnosti hnízdění dochází především kvůli počasí a útokům predátorů, nejčastěji kuny skalní. Důležité je, že se výrazně nemění počet hnízdících párů. V roce 2024 sice během sezony přišly o život čtyři dospělé samice, ale dnes vidíme, že se populace s tímto zásahem rychle vyrovnala,“ vysvětlil Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR.
Nad jesenickými hřebeny, jak dále uvedl, létá dostatek nezadaných ptáků, kteří jsou předpokladem pro vytváření nových hnízdních párů.
Při monitoringu sokolích hnízd pomáhají nejen dobrovolní spolupracovníci, ale i fotopasti s okamžitým přenosem.
„Díky nim máme obrovské množství jedinečných informací ze života sokolích rodin. Pro představu, za jednu hnízdní sezonu je to i více než 100 tisíc snímků. Dlouhodobě značíme mladé ptáky i odečítacími kroužky. Díky tomu například víme, že samci více zůstávají v oblasti svého narození a samice naopak obsazují ostatní lokality nejen v ČR,“ popsal spolupracovník AOPK ČR, ornitolog Tomáš Pospíšil.
Sokol stěhovavý
Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli nadměrnému používání pesticidů a dalších chemikálií v zemědělství. Postupně se do české krajiny díky důsledné ochraně vracejí a dnes již nejen v chráněných územích hnízdí více než stovka párů. Další minimálně čtyři desítky párů obsadily budky na lidských stavbách (komínech, věžích).
Skalnaté a rozlehlé území Jeseníků s okolím jim vedle kvalitních hnízdních možností nabízí i dostatečnou potravní nabídku. Zhruba třetina sokolích párů je každoročně neúspěšná kvůli útokům predátorů či potyčkám s jinými sokoly.
„V místech, kde se obvykle pohybuje více lidí, instalujeme každoročně informační tabule s páskou usměrňující pohyb turistů. Děkujeme všem návštěvníkům, kteří pokyny respektují a přispívají tak k úspěšnému vyvedení mláďat,“ dodal Šaj.
Sokol stěhovavý je velký zhruba jako vrána a dožívá se až dvaceti let. Živí se převážně ptáky do velikosti holuba, které loví za letu. Při útoku přitáhne křídla k tělu a střemhlavým letem v podstatě padá na kořist. Vlastní hnízdo si sokol nestaví. Nejčastěji obsadí skalní výklenek či římsu nebo staré krkavčí hnízdo na skále. V Jeseníkách a v Rychlebských horách si sokoli opakovaně vybírají cca 20 skalních lokalit. Mláďata zůstávají na hnízdě zhruba sedm týdnů.
