Revoluce v předpovědi počasí? Nejnovější evropská meteodružice poslala první snímky Země

Ve čtvrtek na to upozornila zpravodajská stanice BBC. Satelit MTG-I1 nebo také Meteosat-12, první zástupce programu Meteosat Third Generation Imager, by měl především zlepšit možnosti předpovídání náhlých a nebezpečných meteorologických jevů, jako jsou např. prudké bouře.

Družice nyní funguje ve zkušebním režimu a proti starším satelitům Evropské organizace pro využití meteorologických družic (EUMETSAT) dokáže povrch planety snímkovat rychleji a kvalitněji. Na dosavadních snímcích byly vidět na povrchu útvary velké minimálně jeden kilometr, nově to budou útvary o velikosti 500 metrů.

„Když jsme poprvé dostali data, tak z toho byly velké emoce, protože se ukázala vysoká kvalita senzorů. Optická kvalita těch snímků, radiometrie, navigace - tedy přesnost umístění jednotlivých pixelů v obraze - je skutečně velmi dobrá,“ uvedl Alessandro Burini z EUMETSAT.

Např. snímek (pod tímto odstavcem), který byl pořízen družicí MTG-I1 již 18. března - a nyní zveřejněn - ukazuje velkou část severní a západní Evropy a Skandinávie zahalené v mracích, s relativně jasnou oblohou nad Itálií a západním Balkánem. Jinak na něm dominuje Afrika, zejména v zásadě bezoblačná poušť Sahara.

Podle Simonetty Cheliové, ředitelky programů pro pozorování Země v ESA, je daný snímek „skvělým příkladem toho, čeho může evropská spolupráce ve vesmíru dosáhnout“.

„Úroveň detailů, kterou odhaluje, byla dosud nad Evropou a Afrikou z geostacionární oběžné dráhy nedosažitelná. Umožnuje nám to lépe porozumět naší planetě a jejím povětrnostním systémům,“ poznamenala podle zprávy na webu ESA.

Organizace EUMETSAT pak nabízí na svých stránkách srovnání s obrázky získanými z předchozí generace družic Meteosat.

Satelit snímkuje z výšky 36 tisíc kilometrů nad rovníkem povrch Země každých 10 minut - dosud byla frekvence o pět minut delší. Bude také snímkovat v 16 vlnových délkách světla namísto dosavadních 12, což ve výsledku přinese družicové snímky, které budou blíže tomu, jak obraz vnímá lidské oko.

Novou generaci satelitů Meteosat budou tvořit celkem tři družice, zbylé dvě mají na oběžnou dráhu odstartovat v letech 2024 a 2026. Poté bude snímkování dokonce ještě rychlejší, obraz budou družice vysílat každé 2,5 minuty.