Pražští archeologové určili, kde přesně stála šibenice na Václavském náměstí

Nejnovější zjištění nicméně spočívá v tom, že se vědcům podařilo lokalizovat její přesné umístění v rámci raně novověké Prahy. Její poloha totiž odpovídá vyobrazení na slavném Sadelerově prospektu Prahy z roku 1606, jehož animace je vystavena v Domě U Zlatého prstenu.

„Podle dokumentů stála šibenicová konstrukce ve střední, rovinaté části tehdejšího tržiště, v blízkosti stoupání směrem k tzv. Horské bráně na jeho horním konci. Pozůstatky masivního sloupu archeologové nalezli přibližně v prostoru před Wiehlovým domem, kde nyní sídlí knihkupectví Academia, a sousedním Palácem Hvězda,“ upřesnil archeolog Muzea Prahy Petr Starec.

Během předešlých dvou let nález vědci zkoumali různými metodami, aby ověřili, zda skutečně patří k historické šibenici. Technické parametry sloupu a hloubka jeho založení potvrdily, že sloup sloužil jako kotevní bod šibenice.

„Dělali jsme rozbor okolí a zjistili, že šibenice na místě byla už ke konci 15. století, tedy po husitských válkách. Tehdy byl podle kronik popraven například řezník za podvody, kterých se dopustil. Nicméně je nyní na historicích, aby prostudovali smolné knihy a popsali další případy spojené s touto šibenicí,“ uvedl archeolog s tím, že popraviště také pro výstrahu vystavovalo hlavu jednoho z českých předáků stavovského povstání roku 1620 po bitvě na Bílé hoře.

Z toho plyne, že konstrukce byla od počátků pozdního středověku v následujících staletích opakovaně obnovována. Zachovalo se pouze torzo paty kotevního sloupu, jehož původní průměr dosahoval přibližně 40 centimetrů.

Další části dřeva byly poškozeny při hloubení výkopu pro potrubí na přelomu let 1912 a 1913 a následnými procesy v zemi, které vyvolala koroze přilehlého litinového potrubí. Kvůli vysokému stupni rozkladu materiálů se nepodařilo dendrochronologickým rozborem přesně určit, kdy byl strom použitý na výrobu šibenice pokácen.

„Jde o zcela mimořádný objev, který významně přispívá k rozvoji takzvané archeologie práva a zároveň nám pomáhá lépe porozumět každodennímu životu a fungování středověké justice v pražském podhradí,“ shrnul archeolog.

Vrstvy městského a řemeslnického odpadu na Václavském náměstí dokládají každodenní život i obchod na někdejším Koňském trhu. Archeologové zde od 60. let 20. století nacházejí keramiku, zvířecí kosti, součásti vybavení domů, mince, obchodní plomby a další předměty. Nově jim při zpracování nálezů pomáhá speciální síťovací zařízení, které umí zachytit i drobné fragmenty skla a keramiky, kovářské okuje, rybí kosti nebo zbytky rostlin a plodů.

Více než dvoumetrové souvrství městského a řemeslnického odpadu z doby Karla IV. je již dlouhá léta součástí stálé expozice Praha Karla IV. v Domě U Zlatého prstenu. Návštěvníci ho mohou poznat díky takzvanému lakovému otisku, který zachycuje jednotlivé historické vrstvy.

Veškeré nálezy archeologové nyní třídí a konzervují. Po odborném zpracování budou uloženy v depozitářích Muzea Prahy. Vybrané artefakty plánuje muzeum v budoucnu představit veřejnosti.

Archeologové výzkum průběžně koordinují se stavebníky podle postupu výstavby nové tramvajové trati. Výzkum proto nebude mít vliv na termín jejího dokončení.