Hlavní obsah

Když se Země podobala sněhové kouli, život se skrýval v mořských kapsách

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

15. 12. 2010, 19:46

Zhruba před 700 milióny lety proběhla na planetě Zemi krutá doba ledová, při níž zahynul téměř veškerý život. Tak alespoň zní jedna z teorií. Vědci nyní přišli s vysvětlením, jak je možné, že nezahynuly všechny organismy, ale některé z nich dokázaly v nehostinných podmínkách přežít. Studie, o níž ve středu informovala BBC, byla zveřejněna v magazínu Geology.

Článek

Experti v Británii a Austrálii, kteří se přiklánějí k takzvané „teorii sněhové koule“, podle níž mělo v prehistorii existovat období, v němž povrch planety pokrývala vrstva ledu silná jeden až dva kilometry a během něhož zahynul skoro všechen život, na základě výzkumu zjistili, že přes silný mráz se oceán u jižní Austrálie stále místy pohyboval a mohly zde tak přežít určité mikroorganismy.

Nyní se v klíčové oblasti nachází pohoří Flinders Rangers, které nese důkazy pohybu vodních mas. Podle odborníků v té době, tedy v takzvaném cryogenu před nějakými 700 milióny lety, vznikly díky tomuto pohybu jakési oceánické kapsy, v nichž byly mikroorganismy do jisté míry v bezpečí. Existenci těchto míst dokazují sedimenty v půdě.

„Nyní poprvé máme jasný důkaz o tom, že bouře měly vliv na dno oceánu,“ uvedl Dan Le Heron z londýnské univerzity, který výzkum vedl. „Znamená to, že jsme měli jakési kapsy nebo oázy, které byly bez ledu,“ doplnil.

Podestýlky z pískovce

„Máme velmi zvláštní horninu, v níž jsou charakteristické stopy v sedimentu. Tyto stopy mohou vzniknout jen tehdy, pokud vlny v bouři zvednou písek ze dna moře, pohybují jím sem a tam, až vznikne pískovcové ložisko,“ vysvětlil Le Heron. V těchto místech pak podle něj mikroorganismy přežily a během kambria v prvohorách se rozmnožily: „Pro mikroorganismy to mohlo být jedno z ideálních míst, kde se jim dařilo a kde došlo ke skutečné evoluci.“

Hypotéza o době ledové, kdy celou Zemi pokryl led, je však jen domněnkou, i když se k ní na základě geologických výzkumů přiklání většina vědců. Existují však také odpůrci, kteří polemizují o příčinách a rozsahu tohoto období a někteří z nich teorii sněhové koule, jež vznikla v 60. letech, poupravují.

Doug Benn z univerzitního centra ve Svalbardu se přiklání k rovněž populární teorii o „čvachtanici“, podle níž Zemi nepokrývala jednolitá vrstva ledu, nýbrž spíše rozbředlý sníh. „Teorie sněhové koule byla ve své době převratná, nyní však musí být vystřídána hypotézou mnohem dynamičtější, a dokonce zajímavější,“ uvedl Benn.