Článek
Nepříznivě se projevuje zejména letošní velmi suché počasí, které stromy oslabuje. V Krkonoších z toho důvodu počítají s nárůstem množství napadeného dříví asi o 5000 m³.
„Intenzivně se proto věnujeme monitoringu výskytu lýkožrouta smrkového a dalších druhů kůrovcovitých. Veškeré informace, například o umístění lapačů, vkládáme do speciální aplikace,“ řekl Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park KRNAP.
Jak uvedl, pracovníci parku už instalovali asi 520 feromonových lapačů a více než 7000 lapáků, což jsou pokácené stromy, které mají přilákat samičky kůrovce k nakladení vajíček. „Plné“ lapáky je pak nutné odvézt a zlikvidovat. „Likvidace je možná chemicky, ale ta se u nás neužívá. Další možností je likvidace mechanická. Prostě kmeny oloupeme,“ vysvětlil Jansa.
Pokud je kůrovec ve stadiu vajíčka, případně larvy, stačí kmen oloupat ručně a on se vysuší. Tak se to praktikuje už sto padesát let. Pokud je ale brouk už ve stromě, je nutné přistoupit k odkorňování pomocí škrabáků na motorových pilách.
Vzhledem k tomu, že se ale nacházíme na území národního parku, je nutné i ke kůrovci přistupovat podle místa výskytu.
„V přírodní bezzásahové zóně se kůrovcem napadené stromy nekácejí a neodvážejí. Kůrovec tu je součástí přirozeného vývoje lesa,“ vysvětlil mluvčí správy parku Radek Drahný a doplnil, že v přírodě blízké zóně se každý případ posuzuje individuálně, naopak v zóně soustředěné péče se napadené stromy aktivně vyhledávají a podle potřeby ošetřují.
Kůrovcová kalamita v Krkonoších dosáhla svého vrcholu v roce 2020, kdy Správa KRNAP zpracovala přes 81 000 m³ hmyzem napadeného dříví; rok předtím to bylo „jen“ 57 000 m³. V roce 2020 představovalo kůrovcem napadené dříví 72 % veškeré nahodilé těžby.
Vedoucí odboru péče o národní park KRNAP Václav Jansa (vpravo)
