Článek
Lékaři už dávno vědí, že vlákna v plicích jsou škodlivá. Jde o to pochopit, jak se v plicích chovají. Odpověď na tuto otázku může pomoci zjistit, jak se před nimi chránit, popřípadě může pomoci ve vývoji nových léků, například pro léčbu rakoviny plic.
Odolávají organismu
Vlákna obsahuje nejen azbest, ale i běžně používané tepelné izolace, například minerální nebo skelná vata. Znají ji stavbaři i kutilové.
„Víme málo o tom, jak je možné, že vlákna pronikají až tak hluboko do plic. Představují velké riziko pro lidský organismus. Dokážou odolat přirozeným samočisticím mechanismům plic a způsobit vážné zdravotní následky,“ řekl Právu František Lízal z odboru termomechaniky a techniky prostředí.
Experimenty dělají vědci s vlákny o průměru pěti až šesti mikrometrů. Jsou zhruba desetkrát tenčí než lidský vlas. Délka vláken se může v praxi různit, pro zjednodušení výpočtu ale vědci využívají zapůjčený klasifikátor délky vláken. Jde o přístroj zapůjčený z USA. Je jediným svého druhu, který je na světě aktuálně v provozu.
Vlákna vybrané délky pak vědci vpouštějí při simulovaném nádechu do modelu plic a sledují, jak se chovají a kam zamíří.
Čeští vědci hledají způsob, jak ulevit pálícím očím
V analýze jim pomáhá rychlokamera i speciální software od kolegů z ústavu matematiky. S chemickou analýzou zase pomáhají odborníci z chemické fakulty.
Výsledky výzkumu vdechování vláken mohou být využity v medicíně, kdy by mohly pomoci propojit znalost o určitých onemocněních s tím, kde přesně se sledované částice usazují. Typickým příkladem mohou být některé druhy rakoviny plic, které vznikají typicky v horních lalocích.
„Velký potenciál pro využití vidím ve farmacii. Znalost proudění a usazování částic může pomoci vybrat lepší nosič pro léčivou látku v rámci takzvané cílené dodávky léčiv. Zároveň se dnes pro vývoj inhalátorů používají data z dýchání zdravých lidí, což nedává úplně smysl,“ dodal Lízal s tím, že současný výzkum může být užitečný v mnoha oblastech.