Hlavní obsah

Zábřežané si budou moci vychutnat Pravěkou hostinu

Novinky, Vladimíra Krejčí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na jakých dobrotách hodovali naši prapředci? Jak zpracovávali potraviny, upravovali pokrmy a na čem je servírovali? Na tyto otázky odpovídá výstava Pravěká hostina. Po mimořádně úspěšném přijetí v Šumperku a v Lošticích putuje do Zábřehu, kde se veřejnosti otevře v první květnový den.

Foto: Vlastivědné muzeum Šumperk

Vystaveny jsou obrovské zásobnice i model potravinové pece ve skutečné velikosti.

Článek

„Výstava vznikla na základě nejnovějších poznatků archeologie a přibližuje způsoby zpracovávání potravin i přípravy jídla od starší doby kamenné až po příchod Slovanů. Představuje především předměty z našich sbírek, které jsme doplnili o zajímavé exponáty z jiných muzeí,“ objasnil Jakub Halama, archeolog Vlastivědného muzea v Šumperku a autor výstavy.

Návštěvníci se poučí o tom, jak se v průběhu tisíciletí měnily stravovací návyky prapředků. Ještě ve starší době kamenné se živili pouze masem ulovených zvířat a ryb a posbíranými plody a rostlinami. V neolitu už plodiny sami pěstovali a také chovali domácí zvířata.

Vystaveny jsou kosti zvířat, ale i živé rostliny

Při přípravě Pravěké hostiny se autor výstavy opíral o výsledky analýz zbytků potravin z místních výzkumů. Posloužil mu však i rozbor posledního pokrmu v žaludku slavného muže z ledovce Otziho, jehož mumie je k vidění v italském Bolzanu.

„Masitou část stravy pravěkého člověka prezentují nalezené kosti lovených i chovaných zvířat. Vystaveny jsou kamenné i kovové nástroje, které sloužily k lovu nebo následnému zpracování zabitých kusů,“ uvedl Halama.

K vidění jsou i sušené plody a botanické herbáře, ale také různé odrůdy obilovin i rostliny v květináčích. S přípravou této části výstavy autorovi vypomohla botanička Magda Zmrhalová. Mnohé návštěvníky jistě překvapí široký záběr rostlin, které našim předkům sloužily za potravu.

Model potravinové pece

Pozornost návštěvníků upoutají obrovské keramické nádoby, tzv. zásobnice, v nichž se potraviny uchovávaly. Vystavena je celá vývojová řada zařízení k mletí obilí, včetně zrnotěrky i keltského rotačního mlýnku. Nechybí ani model potravinové pece z mladší doby kamenné, vytvořený ve skutečné velikosti. Rekonstrukce vznikla na základě výzkumu u Postřelmova v roce 2003.

„Potravinářské pece se objevují od neolitu. Uzavřením prostoru se zdokonalily užitné vlastnosti ohniště, což umožnilo dosáhnout vyšších teplot. Pece bývaly jednokomorové na oválném půdoryse, vrstvu kamenů na dně jámy kryla vypálená klenba z hlíny. Někdy se pece nacházely v lidských obydlích, spíše ale byly budovány jako venkovní, na okraji sídliště, často ve skupinách. Sloužily také ke konzervaci obilí sušením či pražením,“ objasnil Halama.

Recepty na nezvyklé pokrmy

Jako zpestření výstavy mají posloužit recepty, které si návštěvníci mohou odnést domů.

„Návody na přípravu zaručeně pravěkých pokrmů mají hlavně pobavit. Málokdo asi bude vařit ve víně kůrky chleba, chystat kyselici z paznehtů nebo balit kuře či jiného ptáka i s peřím do hlíny a péct ho v popelu. Hospodyňky by zřejmě poněkud zaskočila představa, že by před pečením prasete měly nejdřív vykopat jámu a vyložit ji rozpálenými kameny,“ usmívá se Miluše Berková, tisková mluvčí muzea.

Pravěká hostina v zábřežském domě Pod Podloubím zahajuje bez vernisáže ve čtvrtek 1. května. I v tento sváteční den je muzeum otevřeno jako obvykle od 9 do 17 hodin. Výstava potrvá až do 13. července. Školy si mohou objednat komentované prohlídky.

Reklama

Výběr článků

Načítám