Článek
Tomáš Záborec se věnuje vytváření obrazů na dřevěném podkladu. Metoda jeho práce spočívá ve využití různých zářezů, vrypů a dlabání do dřeva. V konečném výsledku tento způsob tvorby umožňuje zapojení i jiných, než jen zrakových smyslů, a to možnost seznámit se s obrazem dotykem, hmatovým vjemem či evokuje vůni květin nebo šumění lesa.
Cílem jeho tvorby je vyvolávat v lidech vzpomínky a trochu se i „zaříznout“ do jejich podvědomí. Jak autor sám zdůrazňuje, jeho dílo se neustále vyvíjí, pokračuje a v žádném případě o něm nelze mluvit jako o ukončeném. Naopak snahou je, aby na všech vystavených dílech byl patrný dojem vývoje, růstu a neukončenosti. Vzhledem k tomuto předpokladu začaly vznikat vícedílné obrazy „na pokračování“.
Úplné dokončení vždy obraz ohraničí, zastaví jeho život – naopak pokračování, které narušuje umělou kompozici, ponechává absolutní volnost a přirozenost.
Také použití zcela jednoduchých a prostých názvů obrazů, někdy stejných a doplněných jen o pořadové číslo považuje autor za ponechání naprosté volnosti chápání a prožití sledovaného obrazu.
„Nikdy se nechci pouštět s přírodou do křížku. Ke zvolenému tématu, krajinnému motivu či přírodnímu detailu je třeba přistoupit s úctou. Jedině tak se mohu znovu pokoušet naplnit v tvorbě svůj cíl: vyvolat v lidech, kteří vnímají mé obrazy, pocit, že jsou sami součástí přírody. Při ztvárnění a uchopení charakteru vybraného tématu se snažím o to, aby z obrazu čišel chlad, voněla tráva, fičel vítr a škála těchto vjemů je nekonečná. Pokud návštěvník odejde z výstavy s pocitem, že viděl přírodu v podobě jemu důvěrně známé a blízké, pak jsem tomu cíli blíže,” uvedl autor.
Výstava je přístupná od 8. ledna do 14. února v Hronově. Je rozdělena do dvou částí. První část vidí návštěvníci ve foyer Sálu J. Čapka od pondělí do pátku (8.00 – 16.30 hod). Druhá část výstavy je umístěna ve výstavní chodbě Jiráskova divadla a uvidí ji návštěvníci kulturních představení, komentovaných prohlídek nebo po předchozí dohodě.
