Venušánci provázeli žáky světem slov i Rychlebskými horami

Do projektu se zapojilo celkem 110 malých čtenářů. „Celé předvánoční období a část měsíce ledna žáci četli. Někteří se činnostem věnovali ve škole s pedagogy, někteří doma, sami, s rodiči. Velmi milé jsou ohlasy na toto období, kdy s děti ponořily do četby a prožívaly s hrdiny knih jejich příběhy. Mnozí z dětí rychlebské hory navštívily, pro mnohé je to motivace na plánování dalších výletů,“ popsala průběh zajímavého projektu Marie Effenberger Rychlá, ředitelka Základní a Mateřské školy Lesnice.

Jednalo se o četbu knih Pohádky a pověsti z Rychlebských hor (1., 2. a 3. díl). Autorem je Karel Jedonek, ilustrovala Kateřina Preisová.

Děti se díky pracovním listům musely zamyslet nad obsahem knížky, v níž jsou hlavními postavami Venušánci. Kromě odpovědí na otázky luštily křížovky a seznamovaly se jak s bezprostředním regionem Rychlebských hor, tak i s vlastivědou celé České republiky.

„Mohu konstatovat, že projekt splnil očekávání ve čtenářské oblasti. Vstřícný vztah ke čtení chápeme jako základní předpoklad pro další rozvoj čtenářství a čtenářské gramotnosti. Pokud u dítěte vznikne zaujetí četbou a vytvoří se také návyk pravidelného čtení, které mu přináší zážitek z četby, zvyšuje se šance, že se jeho čtenářské dovednosti a znalosti budou rozšiřovat,“ pochválila ředitelka a dodala, že si také velmi cení práce pedagogů, kteří k projektu přistoupili aktivně a děti ke čtení co nejvíce motivovali.

Akce vyvrcholila ve čtvrtek 20. února společným setkáním na besedě s autorem knihy Karlem Jedonkem v Městské knihovně v Zábřehu.

Aktivita pedagogů na Zábřežsku vznikla v rámci pracovní skupiny Čtenářská gramotnost, která je součástí MAP Zábřežsko. Jednou z netradičních, ale velmi oblíbených aktivit, které se na školách na Zábřežsku zabydlely jsou putovní kufry.

Zavazadla s knihami zůstávají podle zájmu určitou dobu v jedné škole. Učitel je může použít v hodinách literatury nebo v čtenářských klubech a dílnách. Děti však mohou číst (hledat informace, pracovat s knihou, bádat, porovnávat apod.) nejen v hodinách českého jazyka, což je cílem pedagogů z pracovní skupiny Čtenářská gramotnost.

Podpora čtenářské gramotnosti patří dnes k velkým prioritám, jak zkvalitnit české školství. Děti sice číst umí, ale mnohdy textům nerozumí. Podle průzkumu společnosti Scio 18 procent školáků považuje čtení knihy za ztrátu času.