Hlavní obsah

Na františkolázeňské sošce prý nejvíce vydělal místní fotograf Škarda

Novinky, Vratislav Konečný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Snad jen Čurající chlapeček v Bruselu je tak populární jako soška hošíka s oblýskaným genitálem ve Františkových Lázních. V Belgii jde prý o symbol vzdoru, u nás se leští kvůli plodnosti. Blížil jsem se k lázním, kam se sjíždějí čekatelky na zázrak ze všech koutů světa.

Foto: Vratislav Konečný

Ohmataný František

Článek

My vám dáme pavilon, ječely vodonošky

Studené kyselky v kraji jsou zaznamenané kolem roku 1400. Trpaslíci z Komorní hůrky za to ale nemůžou, i když se to šeptá krajem. Voda sloužila na soumarské stezce jako přírodní občerstvení. 

Už v roce 1603 byl u nynějšího Františkova pramene odpočinkový dům. Časem přibyly hostinec a dokonce jakási koupelna. Zisk z očisty šel do pokladnice Chebu. Voda byla tak dobrá, že ji po okolí roznášely ženy. Těm se ale, podle nich, stala křivda, když v roce 1789 nad pramenem postavili pavilon. Muž, který se o to zasloužil, se jmenoval Vincenz Adler.

Pavilon vydržel dva roky a pak ho nosičky srovnaly se zemí, protože ohrožoval jejich živnost a práva. V tu dobu se ale již začalo uvažovat o využití zjevně léčivých pramenů a vše bylo potvrzeno výnosem jako stavba Vsi císaře Františka I.

Na počest Jeho Veličenstva císaře

Františkovy Lázně byly na světě. Dekret má datum 27. dubna 1793. Nejdřív postavili dřevěnou kolonádu a znovuobnovili pavilon Františkova pramene. Budování lázeňských domů se rozjelo ve velkém.

Návštěva lázní patřila ke společenským povinnostem a scházela se zde smetánka z celé Evropy. I teď se buduje, wellnessuje, golfuje. Když přijížděla zvláště vybraná společnost, například korunované hlavy, to se střílelo z moždířů a vypalovaly rachejtle. A habsburský dvůr nevynechal žádnou příležitost, aby se mohl blýsknout na kolonádě.

Slavnými jmény se tu jen hemžilo, Goethe to tu měl téměř předplacené, Strauss, L. Beethoven, J. Neruda nebo B. Němcová. Pobýval zde rád kníže Metternich, který vlastnil nedaleký zámek Kynžvart.

Kšeft místního fotografa?

Lázně se využívaly především k léčení ženských chorob, v tom si získaly svou proslulost. S tím je spojena soška chlapce, sedícího na kouli na začátku lázeňské kolonády. 

Než se soška objevila na kolonádě, předcházela ji dlouhá řada událostí, které určily proslulost lázní. Legenda o jeho magických účincích byla ale vymyšlena z důvodů prozaických. Peněz. Jeho genitál je zcela ohmatán od rukou žen, které se zde léčily a léčí z neplodnosti.

Figurku vytvořil v polovině 20. let minulého století sochař Mayerl pro zahradu lázeňského domu Esplanade. Byla mnohokrát poničena, takže to, co nyní je hlazeno, je kopie kopií. O sošce se traduje, že legendu o hlazení pohlaví za účelem otěhotnění si vymyslel zdejší fotograf pan Škarda, aby měl více kšeftů. Podle stupně ohlazení zřejmě nestačil ředit vývojku a míchat ustalovač.

Po diagnóze let nedávno minulých, že veškerá voda patří pracujícímu lidu a české bublinky do českých hrdel, se vše změnilo. Co bylo gratis, je tvrdě keš. Možná se jednou bude platit i za pohlazení sošného Františka.

Reklama

Výběr článků

Načítám