Článek
Historička umění, organizátorka česko-německých kulturních projektů Johanna von Herzogenbergová zemřela 20. února odpoledne v bavorském Mnichově. Narodila se na zámku Sychrov 23. června 1921 jako Johanna Maria Bertha Aglaë Natalie Edeltrude Picot de Peccaduc, Freiin von Herzogenberg.
Ze Sychrova pocházela její matka Berha Rohanová, své mládí Johanna von Herzogenbergová až do 2. světové války prožila v Ústí nad Labem na zámečku v Brné, kam se často a ráda vracela. Město Ústí nad Labem vydalo v roce 2002 český překlad jejích pamětí pod titulem Z mého života. Za spolupráce Muzea města Ústí nad Labem a filmové společnosti Videoreport zde také vznikl dokumentární film Barončina dlouhá pouť po Labi.
Většinu života žila Johanna von Herzogenbergová v Německu, především v Bavorku. Zde byla dlouholetou představitelkou Spolku Adalberta Stiftera a mimo jiné organizovala řadu historických výstav k dějinám českých zemí. Za podporu rozvoje česko-německých vztahů a za svoji kulturní práci získala řadu vyznamenání, v Německu např. Spolkový kříž za zásluhy a Bavorský řád za zásluhy, v České republice jí byl prezidentem Václavem Havlem udělen Řád T. G. Masaryka v roce 2003. Papež Jan Pavel II. ji jmenoval za "činy smíření Němců s Čechy a Poláky" Dámou Silvestrova řádu.