Článek
Česká muniční iniciativa se zaměřuje na dodávky dělostřeleckých granátů Ukrajině, která na počátku války v únoru 2022 v zásobách výrazně zaostávala za Ruskem. Na iniciativě spolupracuje Česko zejména s Nizozemskem a Dánskem. Iniciativu nakonec převzala i současná vláda ANO, SPD a Motoristů, setrvala ale jen u koordinační role, peníze do ní nedává. České příspěvky do iniciativy tvořily podle Kmoníčka asi dvě až tři procenta celkové částky, konec českého financování ji podle něho neohrozí. „Nejdůležitější bylo naše know-how, bez něj by iniciativa zanikla,“ konstatoval.
Minulý rok iniciativa podle Kmoníčka zajistila 1,96 milionu kusů munice. „Je to téměř polovina celkových dodávek velkorážové munice na Ukrajinu. Tedy asi 48 procent veškeré dodávané munice na Ukrajinu je česká muniční iniciativa, v případě hlavního a ukrajinskou stranou nejvíce požadovaného kalibru 155 mm je to celých 52 procent,“ řekl.
Ukrajina nyní hlavně žádá velkorážovou munici s prodlouženým dostřelem nad 30 kilometrů, dodal Kmoníček. Ukrajinská strana za jeden den spotřebuje tři tisíce až osm tisíc těchto nábojů. ČR zatím pro letošek zajistila od partnerů financování na 880 tisíc kusů munice. „Jsme v aktivním hledání dalších sponzorů a dárců, abychom dosáhli celkové částky mezi 2,5 miliardy až pěti miliardami korun,“ řekl Kmoníček.
Brodský řekl, že eskalace konfliktu na Ukrajině je největším bezprostředním bezpečnostním ohrožením Česka, přičemž v zájmu ČR je zachování nezávislého ukrajinského státu. Náměstek také ocenil roli americké administrativy a prezidenta Donalda Trumpa v mírových jednáních. „Jsme si vědomi toho, že bez aktivní účasti USA nemůže být mírové řešení konfliktu dojednáno. Vítáme vstřícnost a ochotu Ukrajiny udělat bolestivé ústupky. Nyní je řada na Rusku,“ řekl Brodský, podle kterého ale Rusko setrvává na maximalistických požadavcích.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se pozastavil nad tím, že na rozdíl od prezidenta Petra Pavla se ze slyšení omluvili všichni pozvaní členové vlády. Zdá se mu z toho, jako by nevnímali bezpečnost a obranyschopnost ČR jako svou prioritu. Podle Vystrčila je to nevyužitá příležitost k tomu, aby probrali své záměry s veřejností a přispěli tak k důvěře.
Lidovecký senátor David Šimek označil za projev arogance, že na slyšení nedorazil žádný z členů vlády. Pozastavil se nad tím, že kabinet chce snižovat nárůst výdajů na obranu. Kmoníček oponoval, že na obranu má jít letos o 400 milionů korun více v porovnání s loňským rozpočtem. Redukce obranného rozpočtu o 21 miliard korun proti návrhu bývalé vlády na 154,79 miliardy korun podle Kmoníčka letos nezasáhne klíčové součásti ministerstva obrany. „Aktuální úprava rozpočtu je pouze dočasnou a stabilizační fází, nikoliv změnou strategického kurzu,“ uvedl.
„Vláda si je rostoucích nároků na obranu vědoma a po konsolidaci státních financí s růstem obranných výdajů počítá,“ řekl Brodský s ohledem na závazek členských států NATO dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice.
Předseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (za TOP 09) na závěr slyšení ocenil, že Česko chce i za vlády Andreje Babiše (ANO) pokračovat v podpoře unijních sankcí vůči Rusku. Pozastavil se naopak nad plánem kabinetu nejprve konsolidovat veřejné finance a až poté navyšovat výdaje na obranu.
