Článek
„Jsme otevřeni investicím do společných obranných projektů na obou stranách slovensko-ukrajinské hranice. Proto jsem do své delegace zahrnul několik zástupců slovenského obranného průmyslu. Jsou zde, aby s ukrajinskými kolegy jednali o konkrétních projektech na posílení naší spolupráce,“ citoval Kaliňáka zpravodajský web Interfax-Ukrajina.
Podle mínění slovenského ministra obrany Ukrajina světu ukázala, jak efektivní mohou být inovativní řešení při ochraně její suverenity a zachování její nezávislosti.
„Tato odolnost, založená na inovacích, je inspirací pro nás všechny. My zase nabízíme své schopnosti v oblasti munice, strojírenství, odminování, detekce chemikálií, nepřímé palby, speciální výroby a mnoha dalších oblastí,“ zdůraznil Kaliňák.
Kaliňák dále uvedl, že Slovensko chystá pomoc Ukrajině, která zahrnuje ženijní podporu a pomoc s odminováváním.
„Ani jeden náboj“, ale „respektujeme volný trh“
Slovensko přitom dlouhodobě patří k nejskeptičtějším zemím EU, pokud jde o pomoc Ukrajině bránící se ruské invazi. Slovenská vláda už v listopadu 2023 oficiálně oznámila zastavení státní vojenské pomoci Ukrajině, premiér Robert Fico řekl, že Kyjevu nepošle už „ani jediný náboj“.
Slovenští zbrojaři však navzdory tomu od začátku války na Ukrajině výrazně navyšují tržby, export zbraní a munice ze země loni vzrostl na rekordních 1,15 miliardy eur (zhruba 28 miliard eur), a představuje tak zhruba jedno procento HDP země, upozornil letos v srpnu web Politico.
„Vstoupili jsme do Evropské unie kvůli hodnotám, které sdílíme. Respektujeme také volný trh. Omezení společností z obranného průmyslu by proto bylo z naší strany docela pokrytecké,“ vysvětloval to tehdy serveru náměstek slovenského ministra obrany Igor Melicher.
