Článek
Pojmem biologická léčba se rozumí léčba pomocí látek, které jsou získávány ze živých organismů (jejich buněk či tkání). I když byla první biologická léčba – inzulin pro léčbu cukrovky – použita již v minulém století, zažívá nyní toto odvětví medicíny obrovský rozmach. Důvodem je vznik látek, které ovlivňují imunitní procesy v těle.
Věděli jste, že…?
Látky jsou pro potřeby biologické léčby produkovány nejčastěji buněčnými kulturami. Buněčné kultury jsou skupiny buněk, které jsou udržovány při životě v laboratorních podmínkách. Pro tvorbu biologických léčiv se vybírají takové kultury buněk, které jsou schopny produkovat látky na základě dodání specifické informace (impulzu). Látkou nebo produktem je pak nejčastěji protein, který může ovlivnit procesy v těle pacienta.
Anketa
Biologická léčba přesně ví, kde cílit
Jelikož je řada autoimunitních, nádorových či alergických onemocnění způsobena přílišnou aktivitou nebo poruchou imunitního systému, využívá se biologická léčba k produkci látek, které tyto imunitní reakce příznivě ovlivní. Jak vysvětlují ve společnosti Zoetis: „Biologickou léčbou je specifický protein, například růstový faktor, komunikačním poslem mezi bílými krvinkami či protilátkou, která má obvykle přesně dané místo působení. Proto je tato léčba cílená.“
Biologická léčba přesně ví, kde cílit
Co se děje v těle?
Ve veterinární medicíně je možné setkat se s využitím biologické léčby zejména při alergických a chronických bolestivých stavech. V rámci této terapie jsou léčebným produktem specifické protilátky.
Protilátky jsou produkty bílých krvinek, které nám vznikají v těle neustále. Jejich úkolem je vyhledávání cizích látek (například určitých bakterií), na které se navážou, zaktivizují imunitní systém a tím způsobí jejich likvidaci. Tyto cizí látky rozpoznávají bílé krvinky pomocí „vzhledu“ různých povrchových molekul a vůči těmto povrchovým molekulám (tzv. antigenům) produkují různé protilátky. Proti každému antigenu může vzniknout několik různých protilátek. Tato skupina protilátek se označuje jako polyklonální protilátky. Polyklonální protilátky vznikají v těle za normálních okolností při každém střetu s cizí látkou.
Ve veterinární medicíně je možné setkat se s využitím biologické léčby zejména při alergických a chronických bolestivých stavech
Specifika biologické léčby ve veterinární medicíně
Pro využití v biologické léčbě se z těchto polyklonálních protilátek vybírá pouze jeden typ, který je nejúčinnější a nejpřesnější. Jak odborníci za společnosti Zoetis dodávají: „Soubor těchto protilátek, které jsou všechny zaměřeny proti stejné části antigenu, označujeme jako monoklonální protilátky.“ Druhým specifikem biologické léčby je to, že monoklonální protilátky je možné vytvořit i proti tělu vlastním antigenům (nemusí se tedy jednat o jinak nepřátelské látky). To by tělo našeho zvířete za normálních okolností neudělalo. Proč tedy tvořit protilátky, které budou útočit na složky vlastního těla?
Monoklonální protilátky proti vlastním antigenům se používají tehdy, když je imunitní systém poškozený a je nutné ho tímto způsobem regulovat. Tím, že jsou do těla dodány pouze protilátky a nikoliv jejich producenti, zaručíme, že tato regulace bude fungovat pouze po omezenou dobu. To je rozdíl od vakcinace, kdy do těla vpravujeme cizí látku a chceme, aby se ji imunitní systém sám naučil rozpoznávat.
Za každou monoklonální protilátkou stojí výzkum, který je zaměřený na to, aby její aplikace neovlivnila žádné z dalších dějů v těle, a proto tyto terapie mají velmi málo nežádoucích účinků.
Často mohou být bolestivé stavy „tichým zabijákem“, které okrádají němé tváře o kvalitu jejich života. Nemusí tomu ale tak být!