Článek
Globální teplota v září 2026 byla 16,27 °C, což je o 1,63 °C vyšší hodnota než průměr teplot z předindustriálního období (1850 až 1900). Je to už druhý měsíc v řadě, kdy odchylka od normálu překročila 1,5 °C (v srpnu činila 1,65 °C). Teplejší září než letos bylo jen v roce 2023, kdy byla průměrná globální teplota 16,38 °C.
Průměrná zářijová teplota v Evropě činila 16,26 °C, což je třetí nejvyšší hodnota v historii měření. V západní Evropě šlo vůbec o nejteplejší září. V tomto regionu bylo o 2,51 °C tepleji než obvykle (oproti klimatologickému normálu 1991 až 2020), což vyrovnalo září 2023. V Česku bylo září 13.-14. nejteplejší od roku 1961.
Evropu i v září trápilo velké sucho. Hladiny velkých řek, jako Rýn, Dunaj nebo Visla, klesaly na historická minima. Minimum vody bylo také v řekách v Česku a hladiny vodních nádrží klesaly k rekordním hodnotám.
Západní Evropa zažila nejteplejší září v historii společně s rokem 2023
Rekordní hodnoty dosáhla v září povrchová teplota světových oceánů, která činila 21,05 °C, což překonalo září 2023 (20,92 °C). Velmi vysoko nad průměrem je teplota oceánu hlavně v oblasti centrálního Pacifiku, kde stále zesiluje jev El Niño. Region Niño 3.4 dosáhl rekordní hodnoty 29,70 °C.
„Září bylo celosvětově druhým nejteplejším měsícem v historii, přičemž po extrémním létě se v některých částech Evropy opět vyskytly mimořádně vysoké teploty. Prožíváme novou sérii měsíců s nárůstem teploty o více než 1,5 °C a vzhledem k tomu, že silný jev El Niño stále zesiluje, bude tato situace pravděpodobně trvat až do roku 2027. Překročení dlouhodobého limitu stanoveného Pařížskou dohodou je jen otázkou času. Do jaké míry a na jak dlouho tento limit překročíme, je stále na nás,“ uvedl ředitel služby Copernicus pro klimatické změny Carlo Buontempo.
El Niño – Jižní oscilace (ENSO)
El Niño – Jižní oscilace (ENSO) je nepravidelný periodický jev ve východní oblasti tropického Pacifiku, při kterém dochází ke změně povrchových teplot moře a narušení Walkerovy cirkulace, během níž může dojít k oslabení, nebo dokonce obrácení pasátů. To může mít významný vliv nejen na regionální, ale i na celosvětové klima. Fázi ENSO určujeme podle teplotních anomálií (teplejší nebo chladnější) v oblasti mezi 120° a 180° západní délky.
El Niño je teplá fáze ENSO, která nastává, když se povrchové vody v Tichém oceánu u rovníku významně ohřejí. Navíc rovníkové větry tlačí teplou vodu směrem na východ, tedy opačným směrem než obvykle. Tento jev narušuje běžné vzory atmosférické cirkulace, což může mít globální dopady na počasí. Během El Niña dochází k silným srážkám v některých oblastech (např. Jižní Amerika) a suchu v jiných (např. Austrálie a jihovýchodní Asie). Jev se objevuje přibližně každých 2–7 let.
La Niña je studená fáze ENSO, která je opakem El Niña. Dochází při ní k ochlazení povrchových vod v rovníkové části Tichého oceánu a rovníkové větry tlačí teplou vodu naopak silněji směrem na západ. Tento jev posiluje běžné vzory atmosférické cirkulace, což také vede ke globálním dopadům na počasí. La Niña způsobuje sucho v Jižní Americe, zatímco v Austrálii, jihovýchodní Asii a dalších oblastech přináší intenzivní deště a záplavy.
