Článek
„Zřejmě největším zátěžovým meteorologickým prvkem je změna atmosférického tlaku. Ta je spojena s dynamikou atmosféry, tlakovými nížemi a výšemi, s přechody frontálních systémů a podobně. Asi nejhůře působí na náš organismus rychlý pokles tlaku vzduchu – tedy při přechodu oblasti nízkého tlaku vzduchu nebo před příchodem studené a teplé fronty. Lidé, kteří jsou citliví na změny tlaku vzduchu, by měli přizpůsobit svůj denní režim zvýšené zátěži počasím,“ sdělila Novinkám meteoroložka Dagmar Honsová.
To, že někteří předem dokážou odhadnout, že bude pršet, souvisí podle ní se změnami tlaku, kdy v jejich důsledku dochází k podráždění receptorů a nervových zakončení chrupavky, což způsobuje bolest, pálení, píchání a celkovou únavu.
„Ještě ve středu v pravé poledne se na našem území pohyboval tlak vzduchu mezi 1008 a 1012 hPa. Následně mírně až silně klesal, v pátek dopoledne dosáhl 984 a 989 hPa. Během pátečního odpoledne ale opět tlak roste. Očekáváme mírný až silný vzestup, ale už během soboty bude opět klesat,“ uvedla meteoroložka.
Příjemné teploty srazí silný vítr
Tyto skoky mohou pocítit zejména meteosenzitivní lidé a ti s nízkým krevním tlakem. „Můžeme to pocítit bolestí hlavy, kloubů, malátností, některým lidem se i hůře spí,“ vysvětlila.
Vysoký tlak má na lidský organismus příznivé dopady, tvrdí Honsová. „Zvyšuje se naše pracovní výkonnost i koncentrace. Rozdíl zaznamenávají zejména jedinci s nízkým krevním tlakem,“ míní.
Rekordně nejvyšší tlak vzduchu byl na území Česka naměřen v lednu v roce 1907, tehdy se jeho hodnota zastavila až na 1057,2 hPa.
Anketa
Jak zvládnout podzimní změny nálad
