Článek
Peníze z SFŽP mají jít zejména na opatření pro zadržování vody, například na budování remízků či tůní. Dále se také zaměří zejména na místa závislá na individuálních zdrojích nebo menších obecních vodovodech a prověří možnosti posílení vodních zdrojů či napojení na kapacitní vodárenské soustavy.
Podle Vlčka ministerstvo životního prostředí letos plánovalo investovat do opatření proti suchu více než šest miliard korun a k tomu aktuálně přidalo nejvíce ohroženým obcím zmíněnou půlmiliardu ze SFŽP.
„Společně s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) jsme také od září spustili kontroly malých vodních elektráren, abychom ověřili, zda dobře reagují na sucho a regulují průtok vody elektrárnou. Během září jsme jich zkontrolovali více než 100, přičemž jsme zjistili pochybení u více než 20 procent,“ sdělil Vlček.
Sucho v Česku obrazem
Kromě webu s obcemi s rizikem nedostatku vody spustí ČHMÚ také nový systém výstrah. Od roku 2027 by měly lépe upozorňovat na nebezpečí sucha a usnadnit rozhodování vodoprávních a krizových orgánů.
Podle tiskové zprávy MŽP by také měla být spuštěna první verze portálu georizik. Na jednom místě nabídne informace o rizicích spojených se suchem, povodněmi, vichřicemi, požáry, vedry a dalšími extrémními meteorologickými a klimatickými jevy.
Národní koalici pro boj se suchem vláda obnovila v srpnu po vlně horkého a suchého počasí, které snížilo v ČR průtoky vodních toků někdy i na historická minima. Opozice tehdy vládu za nedostatečné řešení sucha a vedra kritizovala. Pondělní jednání koalice premiér Andrej Babiš (ANO) svolal po zprávě o tom, že jihočeská vodní nádrž Husinec jako první česká přehrada téměř vyschla.
Stav nedostatku vody platí na Vltavě a Labi ve středních Čechách. Vodní nádrže určené pro zásobování pitnou vodou jsou ale podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly naplněné dostatečně a nehrozí omezování dodávek.
