Článek
Zatímco z přenosného reproduktoru hraje energická taneční muzika, přibližně tucet mladých lidí kolem dvaceti let obklopil v jedné z hotelových místností stůl na ping-pong. Instruktor Filip Galić bere do ruky pálku, ale než se skupinka postupně pustí do hry, předá jí své postřehy.
„Ping-pong je jeden z nejčastějších sportů, které se na dovolené hrají, a za mě asi jedna z nejnáročnějších aktivit, co se týče animování,“ překvapuje informací, která se zdá být v rozporu s tím, jak jednoduchá hra to je.
„Ten sport je totiž sám o sobě šíleně nudný. Jediné, co se v něm odehrává, je tohle,“ upozorní a odpálí jeden míček odrazem od stolu. „Neděje se v něm nic zajímavého, což znamená, že vy to musíte udělat zajímavým. Vaše práce je udělat z toho zábavu,“ vysvětluje animátor, jenž zkušenosti nasbíral během čtyř sezon v hotelových resortech na řeckém ostrově Rhodos.
Fakt je, že čtyři roky jsou v této branži dost. Mladý člověk se za tu dobu dostatečně seznámí se všemi úskalími zabavování dětí i dospělých, potká pestrou škálu lidí a čelí problémům, které si možná do té doby ani neuměl představit.
Práce nejen na prázdniny
„Je to pár let, kdy jsem seděl na vašem místě a fakt jsem nevěděl, co od toho čekat,“ sdělil Filip Galić osazenstvu na začátku školení, které se konalo v jednom hotelu na Kladensku. Ten díky svému vybavení, které zahrnuje bazén nebo kurty na míčové hry, simuloval nabídku zábavy, na kterou budou animátoři lákat dovolenkáře.
„Věděl jsem, že bych rád vycestoval do zahraničí, užil si nějakou zábavu a super léto. A troufám si říct, že mi to změnilo život,“ doplnil instruktor agentury AnimationPoint, která školí budoucí animátory pro různé cestovky.
Ranní cvičení na pláži, zde improvizovaně na kurtu
Čtyřicet lidí (z toho jen tři chlapci), kteří dnes do hotelu dorazili, angažovala cestovní kancelář Blue Style. Ta zaměstnává více než sto animátorů a v mnoha hotelech na břehu Středozemního moře provozuje vlastní kluby pro děti i dospělé. Přísun nových zájemců tedy potřebuje neustále.
„V evropských destinacích to bývá práce na prázdniny. Začíná se v půlce června a končí v půlce září. Pak máme hotely v Egyptě, kde se začíná v květnu a končí v říjnu. A máme tam i zimní termíny,“ upřesňuje Nikola Shalby, která má koordinaci animátorů v cestovce na starost.
Animátory jsou od rána do večera, takže je potřeba se podle toho chovat
„Ti, co přijeli dnes, jsou animátořinou nepolíbení, nanejvýš to zažili na dovolené, kde se třeba k nějaké aktivitě přidali. Jsou to lidé, kteří nemají zkušenost se šipkami,“ dává příklad a rozesměje se. „Házení šipek na terč totiž byla moje oblíbená aktivita, takže mě napadla jako první,“ prozrazuje bývalá animátorka, která několik let strávila v Egyptě.
Úsměv se musí i zahrát
Slovo animace se dá přeložit jako oživení, což je trefné, protože smyslem této práce je vnést do lenošení u moře trochu víc života. A třeba i do takové hry, jako je ping-pong.
„Lenka a Natálie mají uspořádat turnaj,“ předává Filip Galić slovo první dvojici ve skupince a nechá ji, aby s ostatními účastníky mluvila jako s klienty, kteří si přišli na hodinku zapinkat. Na dívkách je patrná nervozita a do sebejistého přednesu, který by měl hosty „nakopnout“, se musí trochu nutit. Instruktor si dělá poznámky a na konci první hry je hodnotí smířlivě: „První zápas, takže super, organizace fajn, ale jak jsme říkali, ten sport je těžké animovat bez interakce s ostatními,“ naráží na to, že další účastníci prostě jen seděli a čekali, až na ně přijde řada.
„Není nic jednoduššího než si vynutit potlesk. A první nastupují Verča a Filip!“ nahlas předvádí. „A když někdo dá bod, zatleskáte, podporujete. Chápu, že ne vždycky vás bude aktivita bavit, ale v takové chvíli prostě nasazujete svůj úsměv číslo dvanáct a snažíte se do toho trochu vložit.“
„Měli byste být usměvaví a energičtí, ale někdy to zkrátka musíte zahrát,“ potvrzuje jeho slova Viktor Fodor, šéf agentury AnimationPoint, jenž školení vede. „Myslete na to, že obzvlášť na děti budete mít obrovský vliv. Jste jejich idol a oni si zážitky s vámi v sobě ponesou celý rok. Budou z toho mít fotky, videa,“ upozorňuje účastníky při úvodním výkladu.
Rodilý Slovák strávil před patnácti lety tři sezony v Turecku. Tehdy to možná bylo pro české a slovenské dovolenkáře něco zvláštního, ale dnes jsou animační kluby nedílnou součástí nabídky všech kvalitnějších hotelů. „Na západních trzích už je znají dávno, my jsme jen dorostli do tohoto standardu,“ pozoruje. „Jsme bohatší, cestujeme víc, mnoho lidí si dovolí i dvě nebo tři dovolené za rok. Objevují různé destinace a možnosti, které v nich jsou.“