Článek
Díla výrazných sklářských umělců jsou ve stálé expozici nainstalována tak, aby podtrhla její barokní atmosféru. Barokizující tendence, které procházejí dějinami umění, se totiž projevují i v moderním uměleckém skle. Proto je propojení prostoru Portheimky a tohoto materiálu adekvátní a přirozené.
Jednotlivé prostory navozují náladu míst sloužících v oné době k reprezentaci, povzbuzení duše, zábavě a potěše oka. Jmenují se Kaple, Hodovní síň, Mramorový sál, Krajina, Kabinet a Divadlo.
V nich jsou k vidění díla Stanislava Libenského, Jaroslavy Brychtové, Reného Roubíčka, Miluše Roubíčkové, Jaroslava Koléška, Bořka Šípka, Martina Janeckého, Vladimíra Kopeckého, Jiřího Šuhájka a dalších.
Stálá expozice skla.
Alena Matějka žije částečně v Čechách a částečně ve Švédsku. Výstava Omnia mea v Portheimce nabízí vůbec první komplexnější pohled na její tvorbu. Inspiruje se v ní přírodou, mýty, příběhy lidské civilizace i každodenním životem.
V expozici jsou prezentovány skulptury inspirované archaickým či mytickým tvaroslovím. Instalaci propojují vycpaná zvířata v kombinaci se skleněnými objekty, v nichž autorka ironizuje některé zažité hodnoty. K vidění jsou i díla, v nichž se vrací k rodinným vzpomínkám.
Z výstavy výtvarnice Aleny Matějky.
„Pracuji se sklem jako s hmotou přírodní, která postrádá dokonalost a exaktnost umělé hmoty, neukazuje svou krásu bez vady. Své sochy opracovávám tak, aby byly příjemné na omak. Nesahat na ně je jako dívat se na dort a nemoci ho sníst,“ říká Alena Matějka.
Její výstava potrvá minimálně do konce dubna letošního roku. Bližší informace na webových stránkách Musea skla Portheimka.