Hlavní obsah

Trh s uměním se v Česku meziročně zvedl o 200 milionů korun

Trh s výtvarným uměním v Česku v letošním prvním pololetí meziročně ožil. Celkový obrat sálových aukcí se zvedl o více než 200 milionů na 766 milionů korun a dostal se na úroveň z roku 2023. Výrazně se zvedl počet děl prodaných za více než milion korun, vydražilo se jich 127. Od ledna do června padlo patnáct nových autorských rekordů a výrazně roste prodej poválečného umění.

Foto: Galerie Kodl

Obraz Piják od Josefa Čapka byl na letošní jarní aukci vydražen za 34,1 milionu korun.

Článek

O velkém oživení aukčního trhu po loňské nízké bilanci v pololetí i na konci roku informoval server Artplus.cz, který se specializuje na trh s výtvarným uměním.

Loni se na českých aukcích od ledna do konce června prodalo umění za 557 milionů korun, za celý rok 2025 činil obrat 1,2 miliardy korun. Kromě covidového roku 2020 tak nízkou bilanci tuzemské sálové aukce neměly od roku 2016. Důvodem byla podle odborníků hlavně slabší nabídka těch úplně nejdražších děl, která je ale na výsledcích patrná stále.

V letošním prvním pololetí se český aukční trh s uměním výrazně rozhýbal. Poprvé od roku 2021 se meziročně zvedl také počet prodaných položek, když se vyhoupl opět nad tři tisíce. Prodejní úspěšnost na sálových aukcích se s 59 % vydražených položek dostala dokonce na historické maximum prvních pololetí.

Celkový obrat sálových aukcí v 1. pololetí (v mil. Kč)
2019202120222023202420252026
721,8851,3910,8765,8784,5557766,3
Zdroj: Artplus.cz

Nejdražším obrazem letošního prvního pololetí je Piják, olej na plátně od Josefa Čapka, který se prodal v autorově novém aukčním rekordu za 34,1 milionu korun. Šlo o jediné dílo, které se přehouplo přes třicetimilionovou hranici. Desetimilionová suma byla za letošní první půlrok překonaná devětkrát.

Za deset nejdražších obrazů letošního prvního pololetí by případný zájemce musel zaplatit 193,4 milionu korun včetně aukční provize. Je to o zhruba 44 milionů korun větší suma než v první polovině roku 2025 (kdy to bylo 149,2 milionu korun). Zdaleka ale nedosahuje čísel předloňska, kdy se pololetní částka první desítky vyšplhala až na 285,3 milionu korun, zejména zásluhou prodeje obrazu Conception/Danaé (Početí) od Františka Kupky s cenou 126,5 milionu korun.

Ten drží od jara roku 2024 tuzemský aukční rekord, když tehdy jeho prodej jen o necelé tři miliony překonal v celkové sumě částku zaplacenou za obraz Bohumila Kubišty Staropražský motiv, který byl 29. května 2022 prodán v aukci za 123,6 milionu korun.

Podle některých odborníků do situace na trhu s uměním promlouvá i fakt, že v době covidové pandemie, kdy se sběratelé a investoři upnuli k umění více jako k investici, vybírají si dnes umění zase znovu spíše pocitově a z potřeby žít vedle originálního uměleckého díla.

„Po pěti letech sledování trhu vidíme, jak sběratelství v Česku zraje. (…) Zatímco v roce 2022 vnímalo umění jako skvělou investiční příležitost 29 % sběratelů, nyní je to už jen 7 %. I tak ale dvě třetiny sběratelů tvrdí, že umění považují za zásadní součást svého investičního portfolia,“ říká Štěpánka Veselská, art specialistka J&T Banky. Ta ve spolupráci se serverem Artplus.cz publikuje ročenku o trhu s uměním v Česku.

Podle ní také Češi dnes nejčastěji nakupují umění online. Od prvního průzkumu v roce 2022 volí online dražby vždy více než 60 % sběratelů. S odstupem následují nákupy v galeriích a přímo od umělců v ateliérech, které loni využilo přibližně 45 % sběratelů. Klasické sálové aukce zůstávají čtvrtým nejoblíbenějším způsobem nákupu. Průzkumu se zúčastnily čtyři stovky respondentů.

Související témata:

Výběr článků

Načítám