Solidarita i varování: Výstava v Praze ukazuje čistky ve slovenské kultuře

Ty začaly po parlamentních volbách v roce 2023, kdy se ve čtvrté vládě Roberta Fica stala ministryní kultury televizní moderátorka Martina Šimkovičová. Záhy spustila personálně vedený tlak na kulturní instituce, namířený proti odbornosti.

Slovenské národní galerii (SNG) to přineslo zákazy, rušení výstav, sporné smlouvy a rychlé střídání vedení, což vyústilo v odpor zaměstnanců a hromadný odchod více než sta lidí v dubnu 2025. Výstava v GHMP tuto zkušenost a její dozvuky zpracovává ve dvou rovinách: dokumentuje klíčové události a zároveň představuje kreativní formy odporu.

Zahájení výstavy s názvem „Slobodná národná galéria. Popis jedného zápasu“ se neslo nejen v duchu přiblížení situace na slovenské kulturní scéně, ale zároveň apelem hostů ze Slovenska na české hostitele a varováním před tím, jak snadno a rychle je možné být svědkem podobných změn.

Solidarita se slovenskými institucemi v Česku v uplynulých dvou letech rezonovala na úrovni umělců, kulturních institucí i vlády. Zatímco bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) tedy se slovenskou ministryní spíše nekomunikoval, jeho nástupce Oto Klempíř (za Motoristy) v pátek v Praze Šimkovičovou přijal a ke svému postu na sociálních sítích k tomu přidal dovětek, že obnovuje zamrzlé vztahy.

Šimkovičová začala provádět personální změny ve vedení slovenských kulturních institucí brzy po svém nástupu do čela resortu. Odvolala postupně ředitelku Mezinárodního domu umění pro děti Bibiana Zuzanu Liptákovou a generální ředitelku Slovenské národní knihovny v Martině Katarínu Krištofovou.

Počátkem srpna 2024 Šimkovičová odvolala ředitele Slovenského národního divadla Mateje Drličku a ředitelku SNG Alexandru Kusou. Výběrová řízení a obsazování pozic ředitelů byla vesměs kritizována jako netransparentní. SNG má během roku čtvrtého ředitele.

„Pro mě tento proces, který vyústil výstavou, začal na bienále v Benátkách (v roce 2024 - pozn. red.). Vystoupili tam slovenští umělci a kurátoři s protestem proti ministerstvu kultury, které tehdy začalo svou čistku postupně ve všech národních institucích i jinde,“ uvedla před zahájením výstavy ředitelka GHMP Magdalena Juříková.

„To byl takový varující počátek. Posléze byla odvolána Alexandra Kusá ze své pozice (ředitelky SNG) a další ředitelé významných institucí národního charakteru. To nás samozřejmě velmi znepokojilo a postupně při návštěvách Bratislavy jsme dospěli k závěru, že je třeba tento zápas, jak ho Sandra nazvala, představit i tady v Praze. (…) Hlavní cíl tedy byl, abychom poukázali na to, jak rychle může takový proces proběhnout, jak se ty instituce potom stanou stíny své bývalé slávy,“ doplnila Juříková.

„Přineslo to i několik velmi pěkných momentů. Jsou to momenty, kdy se celá výtvarná scéna spojila. Pro mě je úžasná věc, že nikdo ze slovenských odborníků se nehlásil na místo ředitele SNG. Nikdo v tom nezkolaboroval, jediná bratrská pomoc byla od pana (Martina) Dostála, ale to bylo jinak, pardon,“ uvedla Kusá s omluvou, že zmiňuje českého kurátora, který se loni na jaře stal uměleckým ředitelem SNG.

„Je to také takové poučení, mluvíme o tom i proto, aby bylo zřejmé, co se může stát. Zjistili jsme, o čem je opravdová kolegialita,“ doplnila.

Intervence slovenské vlády do SNG znamenala zákazy, rušení výstav, nevýhodné smlouvy a především naprostou neprofesionalitu. Zaměstnanci galerie se postavili na odpor, který vyvrcholil jejich hromadným odchodem. Dobrovolně odešlo z práce přes sto zaměstnanců, protože pod dosazenými řediteli nemohli vykonávat svou práci tak, jak by chtěli a měli.

Od léta 2024 do hromadného odchodu v dubnu 2025 vymýšleli různé formy kreativního odporu. Reflexe těchto událostí a jejich neustále narůstajících dozvuků je tématem a náplní výstavy v Galerii hlavního města Prahy.

Kromě dokladů toho, jak se SNG snažila kreativně a často s humorem vypořádat se zákazy a příkazy shora, uvidí návštěvníci třeba ukázky toho, jak komunikují jednotliví členové vlády či státní tajemníci na sociálních sítích, nebo to, jak se na Slovensku aktuálně prezentuje současná kulturní politika státu.