RECENZE: Další šťastné setkání Richarda Müllera

Uličný je slovenský textař, který dokázal velmi citlivě reagovat na Müllerův záměr nahrát album, jehož ústředním motivem bude pocit muže, který dosáhl pětapadesáti let života. Jeho texty jsou v tomto ohledu moudré. V některých je patrné vystřízlivění z naivních idejí, v jiných neutuchající nadšení ze života, v dalších pomalu přicházející únava. Je v nich i víra, stejně tak pochybnost o ní.

Když si je pouze přečtete, jsou to básně, které neskrývají žádná tajemství mezi řádky, neboť pětapadesátníkova pravda je v nich předkládána bez obalu. Nadto sympaticky nehledí na to, jestli bude mladším či starším posluchačům po chuti.

Gregor Brzobohatý, ač o generaci mladší než Müller i Uličný, napsal na základě předložených textů výborné skladby. Částečně mu to, pravda, ulehčil Müllerův pěvecký výraz, který je tak originální a příjemný, že je z dobrých dvaceti procent zárukou dobrého přijetí nabídnutých skladeb.

Jeho kompozice ale mají dobrý charakter, protože nejsou podbízivé a prvoplánové. Jsou zaranžované tak, aby v nich byly dynamika i gradace, v těch lehčích pak klid nebo napětí. A jsou veskrze příjemné.

Kvůli všem těm skutečnostem je to dosud nejlepší autorská práce Gregora Brzobohatého na poli pop music. I proto vzniklo nadčasové a pravdivé album, v němž se sešly tři osobnosti, které si umělecky vysloveně sedly.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: