Článek
Výstavu tvoří více než devět stovek exponátů od více než sedmdesáti českých i zahraničních institucí. Mnoho z nich je vystavených výjimečně. Například románský sarkofág svatého Longina poprvé opustil pražský Vyšehrad. Pravděpodobně byl místem posledního odpočinku Vratislava II. nebo Soběslava I.
Ředitel Národního muzea Michal Lukeš doufá, že se tato největší historická výstava posledních desetiletí v Česku zařadí také mezi nejvýznamnější výstavní projekty v evropském kontextu.
„Nabízí možnost nejen spatřit vzácné památky středověku, ale také poznat příběh přemyslovské dynastie, přiblížit si její klíčové okamžiky a zároveň poznávat historii poutavou formou,“ řekl.
Koruna ze Slezské Středy nebo pohřební koruna Přemysla II. Otakara
Výstava vznikla ve spolupráci se Správou Pražského hradu. „Celkem jsme na ni z našich sbírek zapůjčili více než devadesát předmětů. Většina z nich nebývá běžně k vidění. Jsou mezi nimi například pohřební textilie svaté Ludmily, které pochází z desátého století a patří k nejvýznamnějším textilním památkám v Čechách. Spolupráci s Národním muzeem nás moc těší, jedná se o výjimečný projekt a věříme, že přiláká mnoho návštěvníků,“ popisuje ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek.
Hrad na výstavu zapůjčil například pohřební klenoty Přemysla II. Otakara, který zemřel na Moravském poli roku 1278. Lidé uvidí také jeho meč nebo osobní prsten Přemysla I. Otakara.
Mezi nejkrásnější exponáty patří královská koruna ze Slezské Středy. Podle garanta výstavy Jiřího Militkého jedna z mála, kterou máme ve střední Evropě takto zachovanou.
„Koruna ze Slezské Středy je součástí velkého pokladu, který byl ukryt ve Slezsku do země kolem roku 1350. V pokladu je velké množství mincí, hlavně pražské groše. Také zlaté šperky. Ženská koruna je pravděpodobně svatební. Mohla patřit Elišce Přemyslovně, Elišce Rejčce nebo Blance z Valois. To je ale méně pravděpodobné. Je na ní řada úprav, které svědčí o tom, že je starší. Předpokládá se, že byla vyrobena v Paříži nebo na Sicílii,“ sdělil Militký.
Lidé uvidí také šperky, liturgické předměty, zbraně, mince, mincovní poklady, knihy a další exponáty, které dokládají proměnu společnosti. Třeba legendu o kněžně Libuši a Přemyslu Oráčovi dokumentují středověké iluminace, románské malby ze znojemské rotundy nebo archeologické nálezy.
Výstava také ukazuje, jak se z politického boje, který vyústil ve vraždu svatého Václava, zrodil symbol české státnosti. Dokládají to relikvie a liturgické předměty spojené s Václavovým kultem.
Autoři expozici rozdělili do čtyř témat od počátků dynastie přes knížecí a královskou éru až po její odkaz v době Lucemburků. Výstava bude otevřena ode dneška do 15. října.
Výstava Přemyslovci – panovnická dynastie a její doba zve návštěvníky do světa, kde se osobní osudy prolínají s velkými dějinami. Jde o svět vzdálený staletí, ale svými příběhy a dochovanými památkami blízký dnešnímu člověku.
