Hlavní obsah

Na Sibiři hoří spor o knihu Brzákové

Právo, František Cinger

Ruské vydání publikace Dědeček OGE – učení sibiřského šamana spisovatelky a etnoložky Pavlíny Brzákové vyvolalo poprask v Krasnojarském kraji v sibiřské části Ruska. Knihu, podle které u nás vzniklo stejnojmenné divadelní představení a jejíž audioverzi načetl Jaroslav Dušek, chtějí správní orgány Krasnojarského kraje stáhnout z distribuce a zlikvidovat.

Foto: archiv

Pavlína Brzáková napsala příběh o proměně obyčejného člověka v kmenového léčitele. Přibližuje praktiky sibiřských šamanů.

Článek

Původně se dokonce mluvilo i o spálení knih, které údajně propagují násilí a alkoholismus. Brzáková obvinění samozřejmě odmítá, označila je za „absurdní“ a ničení knih považuje za „relikt středověku“.

Dědeček OGE, česky vydaný v roce 2004, vyšel v ruštině v prosinci 2020 v nákladu tři sta výtisků. Altnay Ivánovna Pankagirová, zástupkyně vedoucího odboru kultury správy kraje věnovaného Evenkům, pomohla podle deníku Novaja gazeta s vydáním knihy a uspořádala její prezentaci.

Vydání podle Pankagirové zpočátku podpořil i vedoucí oddělení Ivan Ivanovič Ivanov. V listopadu 2020 úředník napsal dopis Asociaci domorodých menšin na Sibiři, ve kterém požádal o pomoc při zaplacení poplatku 150 tisíc rublů překladateli. Bylo dokonce plánováno vydání audioknihy Šamanský dědeček Oge v jazyku Evenků.

Ivan Ivanov, vedoucí odboru kultury Evenků, však po vydání podle informací deníku Novaja gazeta požadoval, aby čtenáři vrátili všechny výtisky institucím, které spadají do jeho pravomoci, a hodlal „spálit všechny výtisky“. Vzhledem k mezinárodní reputaci autorky mu napsal profesor univerzity v Curychu Tomáš  Glanc, významný slovanský filolog, „ohledně výčitek vyjádřených v souvislosti s knihou Šamanský děda Oge a nepřímo v souvislosti s vědeckou a výzkumnou činností Pavlíny Brzákové, doktorky etnografie na Karlově univerzitě v Praze“. Jednoznačně podpořil význam její výzkumné práce věnované historii sibiřského národa.

„Před volbami se to kritici snaží využít, takže pokud budete potřebovat nějaké reakce, kontaktujte nás písemně a my vám odpovíme,“ odmítl Ivanov pro webové médium Tajga info komentovat svůj postup. „Co si myslíte, měly by takové knihy vyjít za peníze z veřejného rozpočtu? Myslím, že je to nemožné, ale každopádně bude následovat společné rozhodnutí ohledně této knihy, určitě ji nespálí.“

Podpora od Evenků

Brzákovou i knihu podpořili peticí samotní Evenkové, původní obyvatelé oblasti. Také ji podpořil Michail Ayulchin, jehož matka byla šamanka. Panu Ivanovovi napsala i Brzáková: „Při vydání knihy jsem se cítila šťastná, že mé úsilí nebylo marné, že jsem mohla vrátit Evenkům příběhy, které mi během mého výzkumu sdělovali očití svědci popsaných událostí.“

Případu se věnují další ruská média, jmenovitě televize TVK, ruské vysílání rádia Svoboda, vydání Nové gazety vyšlo dokonce s titulkem Nečti – zabíjí!

Ředitel nakladatelství Eminent Petr Štis řekl Právu, že spisovatelku, která strávila mnoho měsíců na Sibiři, plně podporují a že díky této kauze je oslovily dvě zahraniční filmové produkce, které projevily zájem příběh sibiřského šamana zfilmovat.

Brzáková, absolventka oboru etnologie na FF UK, se dlouhodobě zabývá studiem kultur sibiřských kočovných pastevců. Vydala knihy Goromomo goroló – vyprávění sibiřskejch Evenků a Jamtana – vyprávění sibiřskejch Něnců. Následovaly knihy Stíny na kupecké stezce, Goromomo goroló – Davnym davno, Cesta medvěda, Dědeček Oge – Učení sibiřského šamana, Až odejdu za horu, Modřínová duše, Co přináší vítr, Dva světy a prozaický příběh dítěte s ADHD s názvem Kryštof ÁDéHáDě.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám